Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu, kolik času jsem trávila malováním mapek, z nichž bych pochopila, kde kdy to která generace elfů při kterém putování na Západ zapíchla :-))

Pro mě zatím jediný důkaz, že v Sadeho dílech je filozofie a ta že byla o stovky světelných let před jeho dobou. Skeptické otázky, které tu zaznívají, si lidé kladou dodnes a jejich logiku nedokázalo žádné náboženství podkopat. Možná výtka snad jen jedině tomu, že umírající dostává 90% prostoru, takže kněz si se svými několika replikami na nějaké velké podkopávání ani přijít nemůže.

Moudré, vtipné a božsky napsané. Nicméně český čtenář má slušné dilema, neboť musí volit mezi složitým a bohatým jazykem originálu (s rizikem, že tu a tam mu něco uteče) a zcela zmršeným překladem (s rizikem, že mu toho uteče podstatně víc).

Je to šokantní, ale Spielbergova verze je nakonec, ač to zní divně, docela věrná...

Takový kojenecký Deník Adriana Molea. Místy hodně vtipné, ale to je taky tak všechno.

Jestli existuje depresivnější kniha o lásce, tak ji v životě nechci číst.

Pinter je mistr slov, která zůstávají nevyřčena.

Proč bych neměla sáhodlouze kritizovat knihu, která je přes své nekvality takřka nekriticky přijímaná? Je rozdíl rozebírat něco, co se netváří jako vrchol světové literatury, a něco co jeho čtenáři za vrchol světové literatury považují. Poznámky o "velkém kritikovi" a "skvělém talentu" si nech pro komunikaci s žáky první třídy.

Mistrně zachycené postavy: žádné popisy, a přesto stačí, aby některá z nich promluvila, a je to jako by stála přímo naproti vám. Bystré, vtipné a pravdivé, což pozná každý, koho to aspoň jednou v životě taky napadlo. Ať žijí černošští taxikáři!