"Takzvaným spisovatelem sci-fi jsem se stal, když mě někdo označil za spisovatele sci-fi." Jojo, víme svoje.

Výjimečné dílo od výjimečného člověka.

Kvůli stylu, jakým píše, bych ho na časové ose zařadila tak o sto let před skutečnou dobou jeho působnosti.

Neskutečnou škodolibou radost mi způsobilo, když jsem v knize našla chybu - na fotce tam byl můj miláček Takeshi Kaneshiro a autor k němu přiřadil jiné jméno. Ale jinak mi přijde knížka docela zajímavá a užitečná.

Aneb Jak to bylo s tím filmem pro blbce. Nevýhoda té nenáročné formy je ta, že jsem se často přistihovala u luštění těch obrázků, místo abych se věnovala čtení.

Byl to blázen. BLÁZEN. Zavřela bych ho do izolované místnosti, kde bych ho nutila sledovat od rána do večera avantgardní inscenace.

Když si odmyslím socrea náplavu v informacích úplně o všem, tak mi to přišlo jako dobře srozumitelná, základy vysvětlující kniha.

Neskutečně zajímavá, fascinující kniha. Ve své podstatě nevím, zda-li mám autorku za to, že je grafomanka, kamenovat nebo vynášet do nebes.

Zručně napsaná kniha, která ovšem pro mě postrádala ten nejdůležitější moment, totiž identifikaci s postavami. Čím delší dobu nad tím přemýšlím, tím větší mám navíc pocit, že mi úplně nesedlo formální poskládání, ale asi si to budu muset nechat ještě chvíli rozležet v hlavě.

Velmi intenzivní, meditativní zážitek.