Hra zábavná i trpká. Celkový podtón jsem vnímala jako velmi znepokojivý.

Velmi podrobná kniha. V tom smyslu, jak chápu slovo "podrobná" já, je to vlastně 100% podrobná kniha. Nicméně bolestivé a v jistém směru "nedotknutelné" téma ještě není zárukou toho, že si nenajdu v sobě nějaké výtky ke knize samotné.

Velmi pěkné řemeslné zpracování. "Jeho" jsem podle těch popisů začala takřka nenávidět, což považuji za jednu z nejlepších reakcí na literární dílo.

Richard Krajčo přirovnával tuto knížku společně s Malým princem k bibli. V podstatě s ním souhlasím, v těch textech je obsaženo individuální "všechno". Jenže tohle není zrovna to moje konkrétní všechno.

Někde jsem četla, že se v této knize "v trsech opakují slovní spojení", což se mi strašně líbilo. Nicméně, jako všechny knihy se slovem samota v názvu, vynikající.

Oslové všech světa, spojte se!

Oceňuji propracovanost tohoto díla. Na poměrně malém prostoru se otevírá kompletně živý a hotový svět, zmanipulovaný ve všech směrech vládnoucí garniturou a přeneseně prostou nedokonalostí lidské povahy, paralelně s tímto se odehrává i loutkaření autora se čtenářem.

Na Procesu je nejkrásnější to, že i když si myslím, že to chápu, tak jsem jenom další loutka, venkovský chlapík, sedím a přemítám u toho vchodu, který byl určen mně.

Dalo by se říct, že přes tuhle knížku jsem se dostala od Vinnetoua a Foglara do "světa dospělé literatury". A na takový přerod se nezapomíná. Ne že by 1984 takovou berličku potřebovalo, to je naprostý drtihlav i zcela sám o sobě.

Tak nějak nevím, proč se říká, že je to knížka pro děti. Což je největší a nejkrásnější paradox.