Pověst o Durynkovi zcela jasně vede. Další z mých idolů mládí.

Nedovedu si představit, že bych se na tohle dívala jako na inscenaci. Interpretace jiných lidí snad nemůže dosáhnout takové atmosféry jako text samotný.

Co je úplně nejhorší, to je to, co s tímhle dokonalým příběhem čisté a ryzí touhy udělali Amíci.

Pes s ohnivýma očima. Můj favorit.

Vezmi kotel melancholie a velmi prudce míchej na všechny strany. Kapky vystříknou na papír a až se vypaří, zbudou stopy jako po pavoucích, velmi, velmi smutné.

Byly časy, kdy jsem to uměla skoro celý zpaměti. Všechny rodokmeny, geografické údaje, vlastnosti, zákonitosti. Celý deníček jsem si kvůli tomu založila, kam jsem si dělala výpisky. Dneska už mám jen ten deníček, z hlavy to všechno vyběhlo. Jenom si pamatuju, že nejraději jsem měla Fingolfina, kterýho myslím zašlapal sviňa Melkor do země.

Jak se říká "umělá balada", "umělá pohádka" tak tohle je "umělý epos" se vším všudy.

Další z knih, se kterými jsem vyrostla. A ta lítost, že nejsem pračlověk, ale ten trapný moderní moderňák, mě nikdy úplně neopustila.

Rozhodně další ze srdcových příběhů mého dětství - divoký Sandokan a vůbec celá ta smečka okolo. Poprvé za svůj život jsem se v téhle sešitové sérii setkala se slovem "pagoda" a pamatuju si, jak mi to jako malé holce učarovalo. Rovněž jsem si odsud odnesla svůj zájem o hinduismus a orientální myšlení.

Mayovy knížky jsou založeny na docela jiném principu než jejich filmové adaptace - a to asi může leckoho zaskočit. Já jsem četla prvně knížky, rozhodně dřív, než jsem si je spojila dohromady s filmy, a líbily se mi moc.