No, čekal jsem od téhle knihy víc. Asi jsem ji měl číst už kdysi jako náctiletý - to bych z ní byl možná nadšený. I já bych do toho šel jako Petr (s nějakou svou Lu). Ale teď, když už jsem v životě něco zažil a něco přečetl, už mi to přišlo trochu nuda, trochu naivní románek.

Román pro ženy křížený s dobrodružným příběhem. Upozorňuju, že ani proti jednomu ani proti druhému nic nemám, ale přesto se mi to moc nelíbilo. Dozvěděl jsem se něco o počátcích Chille, něco o zlaté horečce v Kalifornii. Mělo to dobré momenty. Za naivní pokládám to, že křehká a krásná dívka převlečená za muže dokáže žít delší dobu nepoznána v drsném prostředí mezi drsnými chlapy. Představte si toho holobrádka s pisklavým hláskem.

Záhada se vrší na záhadu a čtenář doufá, že se to na dalších stránkách aspoň trochu vyjasní. Ale důvtipný autor chce, abysme za prvé: zapnuli mozkové závity, za druhé: popustili uzdu fantazii. A tak jsem se o to snažil. A dosud snažím. Ale výsledek zatím nic moc. Asi proto se mi nejvíc líbila postava Hošiny, který byl na tom podobně jako já.

Moc dobrá a zajímavá a poučná kniha. Z takovéhle bídy všude na světě vznikal komunismus. Rodina farmářů se v době krize dostane do zoufalé a neřešitelné situace. Krásná je postava matky, která se nechce smířit s bídou a ponížením své rodiny a neustále pobízí ostatní členy k činnosti. A taky se snaží rodinu udržet pohromadě. A úplný závěr knihy, poslední stránku, beru jako třešničku na dortu.

Nejvíc se mi líbil první příběh o Janu Lukášovi, dokonce bych řekl, že to je jedna z nejlepších delších povídek (nebo kratších novel?), co jsem kdy četl. Kolik tragédie dokáže přivodit nešťastná láska! Kdybych hodnotil jen tuto novelu, dal bych jí mnohem víc procent. Zajímavé a řádně ponuré jsou ale i zbývající dvě novelky.

Kniha je podle mě stejně dobrá, jako Remarquova "Na záp. frontě klid". "Veteráni" se také dají porovnat s jinou Lambertovou knihou "Dvacet tisíc zlodějů", ale ta už se mi zdála nudná.

Kdo má to štěstí a nezná předem konec, čeká ho napínavé čtení. Příběh je to jednoduchý, ale velmi dramatický.

Dobrodružná historická kniha, která se mi docela dobře četla, ale nenadchla mě. Křesťané, vedení apoštoly Petrem a Pavlem, jsou ti dobří, ostatní Římané jsou ti zlí (nebo někteří v jádru nejsou tak zlí, ale ještě zatím nepochopili učení Kristovo, které jediné je správné). A ctnostná panna křesťanka Lygie svou krásou, dobrotou, modlitbami a utrpením mezitím přetáhla na správnou stranu příslušníka významné římské rodinyVinicia.

První polovina knihy je zajímavá a nadějná, ale závěr je překombinovaný, naivní a trochu přitažený za vlasy. Proč to ti chlapi vlastně dělali?

Souhlasím s panjanem a dodávám: Má to snad být indiánská legenda? A proč v ní teda vystupují (až na jednu výjimku) pouze běloši? Řekněme, že je to mystická novela. Farmář Josef (hlavní postava) se povahově nehodil ani na farmáře, ani na tátu. Měl se stát spíš šamanem, nebo vůdcem sekty. Jo, konec to malinko napravil. A četlo se to dobře.