Crichtonových knih jsem přečetl hodně a podle mého názoru je z nich Koule nejlepší. Má napětí a myšlenku. Rozhodně je kniha lepší, než stejnojmenný film. Kdo chce začít číst Crichtona, ať si vezme Kouli, případně Kmen Andromeda.

Ta kniha mě donutila zamyslet se nad tím, kdo je vlastně v tomhle našem světě normální. Blázen, podivín, ušlápnutec, nebo tzv. NORMÁLNÍ člověk? Kdo o tom rozhoduje?

Dalo se to přečíst, ale vytušil jsem předem, kdo je vrah. Pointa naivní.

Kniha je neobyčejně humorná a zároveň smutná a drsná. Pro mě se stala nezapomenutelnou.

Autor ani tolik nepopisuje chod televizní společnosti, ale spíš se věnuje akčnímu únosu. A myslím, že je to dobře.

Nezapomenutelné. Někomu by se kniha Naprosto osvětleno mohlo zdát těžká na čtení, ale já mám dojem, že jsem ji naopak přečetl jedním dechem. Autor nutí čtenáře, aby se neustále soustředil. Už se těším na další Foerovu knihu.

Lidské, sladké a dost nudné. Čekal jsem od tohoto díla mnohem víc.

Je to kniha kvalitní, oduševnělá, ponurá. Čtení Lustigových knih je pro mě trošku dřina, ale vždy to stojí za to.

Typická kniha Johna Grishama. Myslím si však, že rozhodně nepatří mezi jeho nejlepší.

Zaujal mě nejen silný příběh, ale také s dějem související autorovy nápady a hříčky (například v jednom místě tak zhuštěné písmo, že už se nedá číst ani s lupou). Foerovy knihy se mi fakt líbí.