U řeky Piedra jsem usedla a plakala

Nemám nic proti romantice ani náboženství, ale tohle je fakt hrůza.Paulo těžce zklamal.Děsně pobožný, jednotvárný, kýčovitý, naivní...

nesouhlasím s newmanem.Nejsem také zvlášť pobožný,ale kniha mi rozhodně jednotvárná nepřipadá.Je jiný soudek než třeba Alchymista,ale i tak nepostrádá typickou "coelhovskou"atmosféru.Je to však věc názoru.Já doporučuji-knihu přečíst!

Ze dvou knih nevim jaka je "coelhovska atmosfera", ale souhlasila bych s necim s obema - poboznost jde obcas az na hranu, pro nevericiho je obcas tezke neubranit se usklebku, romantika mozna taky vic nez bych brala, ale i presto vcelku ctivy pribeh.

musím říct ,že mě osobně se tato knížka líbila více naž třeba alchymista. Pokud někoho paulo zklamal touto knížkou svoji jednotvárností kýčem a náboženstvím jsem toho názoru, že alchymista je napsán více pohádkově se spousty kouzel. paulo obměňuje své příběhy a obahy prostředí svých děl,ale píše vždy tak aby kniha na lidi zapůsobila v tom smyslu jakým on píše.

Mě se kniha líbila.

Tuhle knihu řadím u Coelha jako slabší... je to ovšem otázka vkusu.

Touto knihou jsem u Coelha začala a po dočtení jsem nemyslela, že bych ho ještě kdy četla ... Naštěstí při mém dalším výběru už jsem měla šťastnější ruku :)

Jedna z nejslabších Coelhových knih, s tím náboženstvím to zde hodně přehnal.. tu odpověď, kterou se ve svých knihách snaží lidem předat zde zprostředkovává špatným způsobem.

Moc náboženství, jako jedinou Coelhovu knihu jsem měl chuť ji položit a naštvaně odejít... děs běs, podle mě škoda takovýho člověka na přijímání takového pokryteckého nesmyslu...

Zatím jsem četla jenom dvě knížky od tohoto autora. Alchymistu a právě tuto. A musím říct že se mi líbila daleko víc. Možná že tam bylo víc náboženství než je nutné, ale hlavní myšlenka se v tom neztratila.

Tato kniha má určitě své moudro, žel cítila jsem se ,,nenásilně,, tlačena do víry. Myslím, že stačí dodržovat desatero, toto naprosté ponoření do víry mě lehce děsí....