Nikdy jsem po přečtení knihy neměla větší chuť setkat se s jejím autorem.

Pořád jsem čekala něco šokujícího, tu pornografii, kvůli které byl román po vydání zakázán. Nedočkala jsem se:) Ale těžko říci zda nejsem dnešní dobou natolik zkažená, že mi stránkovej popis o kundě nepřijde jako něco vulgárního… Těžko říci, jakej by byl můj názor na knihu roku 1934, kdyby mi v tý době bylo tolik, co teď… Ale můžu říct, že teď se – mnohem víc jak před přečtením knihy – opravdu těším na návštěvu Paříže.

Vždycky jsem měla averzi k české literatuře, ale pan Bondy, pan Krchovský, pan Hrabě, pan Jirous a pan Pelc to změnili. Takže jsem jim velice vděčná.

Ta knížka není vůbec špatná, první díl je sice o něco lepší než druhý, ale i tak… Jen sem s tou knihou strávila půl roku, což se mi nikdy nestalo…

Zajímalo by mě, kolik let v tý knížce může být doktorovi… (nějak mi to uniklo, nebo tam o tom vůbec nebyla zmínka…?)

Pokud se vám Mládí v hajzlu zdálo naprosto nereálné, přečtěte si tohle a dojdete k názoru, že Nick Twisp to všechno klidně moh zažít. A když ne on, tak někdo jinej určitě. Protože tahle kniha je jako Nickův deník, jen s tím rozdílem, že se to Augustenovi doopravdy stalo.

Sice trošku obsáhlejší, rozvleklejší, místy i malinko nudné, ale pořád úžasné.

Big Sur mi zničil všechny představy o tom, jak Jack stojí u silnice a stopuje:) Ale opět (nečekaně) nádherná kniha. Občas mám taky takový paranoický stavy jako prožíval on.

Wow, nádherná poezie. Úžasný, že i u nás tvořil někdo něco takovýho, někdo, kdo by si moh klidně podat ruce s Ginsbergem (a nepodali si je?:). A jak absurdní je číst tak dokonalý slova, verše, sloky, básně v hodině tělocviku, v hodině ekonomiky, v hodině práva a na školních chodbách mezi stovkama lidí, kteří vůbec neví…

Fascinuje mě, jak někdo dokáže o (zdánlivě) úplně obyčejných věcech tak nádherně psát. Už mě pomalu přestává bavit říkat pokaždý, když dočtu jeho knížku, že něco tak krásnýho sem nikdy nečetla, ale vážně nemůžu jinak. Teď se jen děsím chvíle, kdy budu mít všechny Jackovy knihy přečtený,… i když věřím, že se dají číst pořád znova a znova a stále budou stejně dokonalý…