Na plechárně

Nevím, co si mám o téhle knize myslet... mnoho lidí ji má rádo, ale je to snad jedna jediná knížka, která se mi (z těch, které jsem od Steinbecka četla) moc nelíbila... doufám, že to bylo jen špatným překladem... každopádně jí ale ještě dám šanci a přečtu si její jiný překlad nebo originál :)

To je dobry napad Stelo, protoze zrovna tahle knizka ma neco do sebe a odstartovala moji ctenarskou drahy, co se Steinbecka tyce :-) Zkus Plan Tortila, to je podobny pribeh.

Právě že Pláň Tortilla patří mezi mé nejoblíbenější Steinbeckovy knihy, četla jsem ji několikrát :D zkrátka mi připadá lepší než Plechárna...

Oproti Tortille je Na plechárně spíš druhá liga, ale i tak jsem se pobavil víc než dost. steinbeck byl obrovskej talent.

Zajímalo by mě, kolik let v tý knížce může být doktorovi… (nějak mi to uniklo, nebo tam o tom vůbec nebyla zmínka…?)

Ano, klidně můžeme srovnávat Na plechárně a Pláň Tortilla, protože jsou si velmi podobné. Na plechárně je možná humornější, ale Pláň Tortilla se mi zdála o něco lepší. Přečtěte si citace a pochopíte, proč psal Steinbeck knihy o těchhle sympatických polobezdomovcích. Jo a ještě něco: v ulici Na plechárně je možné použít jako platidlo živé žáby!

Johna Steinbecka mám radši zadumaného a lehce vážného, což předvedl v excelentních kouscích Na východ od ráje a především v Hroznech hněvu. Z odlehčenějších kousků mě nadchly Nebeské pastviny. Přesto musím uznat, že i humoristické knihy Johna Steinbecka rozhodně stojí za to. Poté, co jsem přečetl leností a hravostí prodchnutou Pláň Tortilla, jsem zkrátka musel sáhnout po Na Plechárně a rozhodně jsem se v Johnovi opět nezklamal. Tento román mi chvíli nahrazoval to, co mi chybělo u Pláně Tortilla, a to širší souvislosti událostí s větším počtem postav. Na Plechárně zpočátku do příběhů zapřahává spoustu lidí, ovšem časem se děj tak nějak zastaví okolo Mackových mládenců a vlastně tak nějak kopíruje Pláň Tortilla. Příběhy ostatních jsou navíc čím dál častěji jakoby odtržené a tím vlastně nedůležité. Tím ovšem nechci říct, že jsem se nebavil. Například část, kdy Mackovi hoši šli nachytat žáby a poté Doktorovi vystrojili mejdan, mě doslova rozchechtala a nemohl jsem přestat číst, i když už jsem musel do práce. Kniha by také mohla být delší, jelikož se dost nápadů nedořešilo a nebo nadějné nitky zbytečně vyšly do prázdna. Škoda. Ale i tak si myslím, že nemusím dlouho vysvětlovat, proč si musím Sladký Čtvrtek úplně nevyhnutelně přečíst, navíc, když má vydání Na Plechárně a Sladkým Čtvrtkem dohormady.

Od Steinbecka jsem četl vynikající Toulavý autobus a také Hrozny hněvu. Oproti nim mě kniha Na Plechárně moc nezaujala. Ne že by byla vyloženě špatná, ale prostě to nebylo top. Nejvíc se mi líbí postava Li Čonga. A parádní je ta pasáž s prvním mejdanem a žábami :)