10. srpna roku 1955 vydává Lawrence Ferlinghetti první svazek poezie v řadě Pocket Book Poets. Sbírka dvaceti sedmi básní vychází pod názvem Pictures of the Gone World, Obrazy zmizelého světa. Malému sešitku Ferlinghettiho poezie se dostalo více pozornosti, než očekával. Autor se zvučným lyrickým hlasem a smyslem pro humor představil krátkými zamyšleními o lásce, osudu, štěstí a neštěstí, nesmrtelnosti i zranitelnosti s umem znevšednit všední, zpoetičnit nepoetické, zironizovat zbožně uctívané. Ovlivněn poezií e.e. cummingse, Préverta, Williamse a stylem starého mistra Williama Wordsworthe hovoří o našem světě vezdejším obyčejným jazykem. (Markéta Kaněrová)
K přečtení doporučuju alespoň báseň Svět je báječné místo.

* GINSBERG: …takže Jack (Kerouac) byl citlivý na to, když ho někdo označil za teplouše, kterým nebyl. (volá na Petera Orlovského na druhém konci pokoje, kde seděl, aniž by naslouchal rozhovoru) Byl Jack teplý?
* ORLOVSKY: Cože?
* GINSBERG: Byl Jack teplouš?
* ORLOVSKY: Jestli byl Jack teplouš? Ne… v pravém slova smyslu ne.
* GINSBERG: To je ono – úplně přesně řečeno, ne. (k Peterovi) Všichni jsme to s Jackem dělali aspoň jednou.
* ORLOVSKY: Jednou byl tak opilý, že se mu ani nechtěl postavit.
* GINSBERG: (směje se) Jo. Ale stejně se mu to tenkrát nakonec podařilo. Vzpomínáš si, jak jsme byli u Clellona Holmese. Kouřil jsem mu ho a ty jsi se mnou souložil.

Asi tak, mno. Velmi, velmi poučné:D

mou první zcela pročtenou noc jsem strávila s Ním

Ten pán byl vším, čím jen mohl být. Ten pán je každým, kým ho chcete mít.

Když si jenom představím, co všechno tenhle dneska už postarší pán stihl zažít do svých patnácti let, jakoby mi něco unikalo, jako bych o něco přicházela…

Malinko jiné než ostatní jeho tvorba... A jediná má kniha, kterou mi podepsal sám pan autor:) a ještě mi navíc poděkoval:D

Chtěla jsem se bát, ale bohužel:) Jinak pan Švankmajer nám tohle dílečko zajímavě natočil, můžu jen doporučit.

Nemůžu uvěřit, že jsem tohle někdy opravdu četla:) Obyčejná, nijak zvlášť zajímavá teen kniha o psech, blondýnách a klukovi s divným jménem.

Pamatuju si, že když jsem to ve dvanácti četla, tak mě to hodně bavilo, ale třeba dneska bych měla názor jinej…

Rozhodně doporučuju ke shlédnutí kromě Kubrickova filmu i film Andyho Warhola Vinyl.