Velice, velice zajímavá kniha:)

Obsahuje :
01 První třetina / Neal Cassady 02 Psaní snů / Jack Kerouac 03 Chcípam, panéé? / Williame S. Burroughs 04 Velké bytí / Allen Ginsberg 05 Americký expres / Gregory Corso 06 Kde je Vietnam? / Lawrence Ferlinghetti 07 LSD je vzduch / Timothy Leary 08 Radostná kosmologie / Alan Watts 09 Starej kámoš Cagey Cage / William J. Craddock 10 Trip do Rauštownu / Andrew Weil 11 Vítr v Beni Midaru / Paul Bowles 12 Můj král / Henri Michaux 13 Mudrcova krev / Terry Southern 14 Dlouhá kniha / Alexander Trocchi 15 Pusťte myši dál / Brion Gysin 16 Neville Club / Joihn Lennon 17 Strach a svrab v Las Vegas / Hunter S. Thompson 18 Pohádka třetí / Smokestack El Ropo 19 „Vědomý nástroj vesmíru“ / Jerry Garcia 20 Je to už dávno, co se lidé rozhodli žít v Americe / Richard Brautigan Epilog – Vizionářské proroctví / Aldous Huxley

Důležité je se něco dozvědět, a z týhle knihy jsem se toho dozvěděla dost. Jediné, co mi vadilo, bylo, že kniha není nejnovější, výčet filmů končí filmem Hollywood Ending, který byl natočen roku 2002… Ale Woodyho život, kariéra, vztahy jsou napsány ne nezajímavě, takže se to čte skoro samo. A jeho výroky jsou taky docela trefné. Takže to chce jen zaktualizovat, a nebude to mít chybu:)

Snad tím, že jsem vyzrálejší než před dvěma lety, snad tím, že Rukopisný svitek je celkově lepší než původní cenzurovaná verze Cesty, ale čtení jsem si užívala více. Má touha podniknout podobné cesty po Státech však zůstala nezměněna:) Jo a taky je super, že tu nejsou změněný jména, takže si nemusíte dohledávat, kdo je kdo;)

Obsahuje hry:

* Náš malý výlet
* Jeho hlava
* Žena a kyvadlo
* Spáč
* A je po ptákách
* Centrum pro smrt
* Abstrakce
* Ha-Ha-Ha
* Večer na karnevalu
* Vousatá žena „umírá“
* Sloužím lidu
* Nuda
* Sisyfův nos

Vůbec žádné nebo pouze minimum dialogů, těžké na pochopení. Ale rozhodně zajímavé, hlavně Centrum pro smrt, Abstrakce, Ha-Ha-Ha a Nuda.

Obsahuje hry:

* Tři tisíce červených mravenců
* Aligace
* Oběti amnézie
* Žíla
* Toaletář v pytlovitých gatích

Zvlášť první a třetí hru bych vyzdvihla, ty by rozhodně stály za to vidět v divadle.

Ze začátku jsem se v množství postav a ve zmateným ději trošku ztrácela, po přečtení jsem měla problém říct, o čem to vlastně bylo:), ale jako doplnění ke Corsově poezii je to zajímavé…:)

Sbírka vychází v polovině roku 1958. Lunaparku v hlavě se nedostává příliš pozitivní oficiální kritiky, ale čtenáři s nadšením přijímají další verše o lásce, světabolu, poetice života, politice a věčných nástrahách. Verše jsou opět sděleny přístupným jazykem, s humorem, s bohatou surrealistickou imaginací, s jasnou, neurážející explicitou tělesných požitků. Přes svoji ‚jasnost‘ je Lunapark v hlavě intelekruálnější než sbírka předešlá. Pod vlivem Ezry Pounda a T. S. Elliota cituje Ferlinghetti ve svých básních verše jiných básníků, čímž přináší své poezii komplexnost a mnohavrstevnost. Druhá část sbírky, Poselství slov, je otevřeně politická. Je to naléhavá výpověď básníka, který je upřímně angažován v touze změnit změnitelné k všeobecnému dobru. (Markéta Kaněrová)
K přečtení doporučuju především básně Co mohla říct fantastickému medvídkovi z dětských her, Ten den v parku u Zlaté brány, A takhle to vždycky je, Čekám, Pes a Dlouhá ulice.

Básně jsou ještě důrazněji politické než v Lunaparku v hlavě, Ferlinghetti pokračuje v naléhavosti Poselství slov z předešlé sbírky. Básníkův hlas je diktován touhou být vyslyšen. Cítí, že básník je „šíleným okem čtvrté osoby jednotného čísla / o kterém nikdo nemluví / a on je hlasem čtvrté osoby jednotného čísla / jímž nikdo ne-mluví“. A také vidí a varuje, „že všichni jsme rozumní střízliví ryzí / že nás předělali na nás“, a ptá se „Kdo ukradl Ameriku“ a neklesá na mysli „já nejsem dítětem apokalypsy“ a konstatuje „Květy nejsou zlé / ale Moc je zlá“ a „Pokroku už bylo příliš mnoho / Víc už ho život / nesnese“ a vyjadřuje své poslání hledáním skrytých dvěří „Skryté dveře bez klik / jejichž život je složen z úderů / ruky a nohy“ a ujišťuje nás, že ještě není tak zle, protože "Poezie je ještě pořád prádlem duše". (Markéta Kaněrová)

Moje první seznámení s tímhle ne-beatnikem. Podle mě sice beatnicky píše, ale já nechápu pravidla beatnickýho psaní, takže…:) Každopádně jeho poezie je naprosto úchvatně krásná:)