... a bude hůř

Vtipné, lehce(?) přisprostlé a povedené :)

Moje veleoblíbená. Přečíst by si ji měl asi každý a hlavně ti, kteří za totality nevyrůstali. Možná by si začali vážit toho, co teď máme... i když to taky za moc nestojí.

Vtipné, doporučuji mladším čtenářům, byl to pro mě český ekvivalent Bukowského. Rozhodně se mi zdají lepší Pestré vrstvy od Landsmana

Kniha je krásná z toho důvodu, že přibližuje život, který si kdekdo z nás dovede těžko představit, ať už z hlediska doby, ve které se odehrává (70. komunistická léta) či z hlediska stylu života „dětí květin“ ztracených v zoufalé době, kteří by však byli ztraceni zřejmě i v jakémkoliv jiném čase. Styl psaní je bouřlivý, sprostý, plný sexu, chlastu, snad jen ten rock´n´roll chybí, což dohromady pochopitelně působí přitažlivě a podmanivě a přímo vybízí k tomu, si takový život alespoň na chvíli zkusit. Pelc se však jen nesoustředí na jednoduché popisy, ale rovněž se snaží něco sdělit o morálce, zbabělství, cti a lidské důstojnosti a o hledání si svého místa na Zemi. Platí, že kniha je horší na začátku (1. část - Děti rodičů), ale postupně se neskutečně zlepšuje (2. část - Děti ráje) a směřuje ke všeobjímajícímu vyvrcholení (3. část - Děti cest)…

knihu jsem poprvé četla ve 14 -ti letech, ale musím říci že po letech je mnohem lůepší. Více se pobavím. mám ji ráda:)

Vždycky jsem měla averzi k české literatuře, ale pan Bondy, pan Krchovský, pan Hrabě, pan Jirous a pan Pelc to změnili. Takže jsem jim velice vděčná.

Neskutečný nářez a asi nejrychleji plynoucí knížka co znám. Mládí v hajzlu po česku...drsnější, vážnější, opravdovější. První část bezkonkurenční, u druhé mi vadilo, že tak úplně nenavazuje, třetí už je spíše o emigrantech a je nejklidnější. Bavilo mě to stejně jako když jsem to před lety četl prvně.

Moje neojblíbenější kniha. To rebelantství v ní je úžasné. Četl jsem ji už několikrát, teď si příležitostně knihu otevřu a kousek si z ní přečtu. Některé hlášky už u nás i zlidověly. Je to fakt mimořádné čtení.