Detektivka se zápletkou založenou na reálné události okořeněná úvahami o právu či spravedlnosti a prodchnutá klasickou nostalgickou atmosférou obvyklou u Tabucchiho knih. S každou další jeho přečtenou knihou si ho oblibuju víc a víc. A to, že dokázal předpovědět skutečné vyústění případu si zaslouží obdiv samo o sobě.

Čtivá kombinace impresionistických črt a deníkových záznamů, jež se spíše než na morální reflexi autorova jednání za války věnují tématu osamocení starého člověka tak těžce odloučeného od veškerého okolního světa jako byl Hamsun v té době. Sic doslov určité pasáže zpětně zproblematizoval, stejně se pořád jedná o velice zajímavé dílo. Pokud takové knihy píší lidé s trvale oslabenými duševními schopnostmi, pak by měla být jejich tvorba publikována častěji!

Kapitoly věnované historickému vývoji ideje vlastnictví či srovnání postoje k vlastnictví v Anglii a Rusku v dějinách jsou bezesporu zajímavé a zdály by se i podnětné, což říkám bez ohledu na svůj odpor k představě dějin determinovaných jednou veličinou, problém ovšem nastane v poslední kapitole věnované vlastnictví ve 20.století. Zde se kniha původně se tvářící jako historická studie mění v čistě politický pamflet prezentující autorovy názory na současnou podobu státu, což najednou zcela mění ráz knihy. Navíc díky používání příkladů z předchozích kapitol pro podporu svých tezí ztrácí historická část svou věrohodnost a vzbuzuje ve mně podezření, že mnohé závěry vznikly účelovým výběrem faktů (například až příliš jasně vymezené kontrasty mezi oběma srovnávanými státy či mezi Novgorodem a zbytkem Ruska té doby) a tak bych se knihu zdráhal považovat za věrohodnou historickou práci.

Ač je pochopení spousty pasáží podmíněno znalostí francouzské politické scény 50.let a mnoho myšlenek tak pro dnešní dobu neaktuálních, přesto má díky částem popisujícím pokrytectví intelektuálů či spojitost jejich názorů s aktuální mocí státu cenu knihu číst. A za ukázku toho, že antiamerikanismus patří mezi obvyklou výbavu francouzského intelektuála od konce druhé světové války díky, pobavilo.

V rámci většiny kapitol, psaných esejisticky laděnou formou přístupnou i laickému čtenáři, pak působí poněkud nepatřičně část porovnávající ekonomické výsledky z konce tehdejší éry s dnešní dobou přeplněná záplavou údajů, kterou si na základě svých chabých odborných znalostí netroufám hodnotit, pouze mě pobavila shoda v hodnocení současné ekonomické krize mezi bývalým komunistickým politikem a současnými ekonomy. Jako celek tedy hodnotím knihu rozhodně pozitivně.

Přiznávám, že mé hodnocení je z důvodu mého příbuzenského svazku s autorem ještě méně objektivní než v ostatních případech. Ovšem i tak se domnívám, že se jedná o zajímavou a podnětnou knihu, přinášející určitý, ryze subjektivní autorův pohled na události formující naší republiku v letech komunismu bez ambicí býti odborně historickou studií, čemuž odpovídá i chybějící jmenný rejstřík a poznámkový aparát. Žádných senzačních odhalení se zde čtenář nedočká, ovšem je to čtivé a spousta myšlenek zde vyslovených má hlavu a patu, což je v porovnání s dnešními, obvykle zcela prázdnými politikou se zabývajícími texty přímo lahoda číst.

Zajímavý a podnětný pohled na specifickou oblast středověkého života.

Zábavná směs dle poznámek často špatně datovaných historických událostí, hagiografických příběhů a všelijakých pověr tehdejší doby. Rozhodně zajímavé čtení.

Soubor zajímavých esejů o dějinách historického bádání u nás v průběhu 19. - 20.století a o nových, podnětných směrech současné historické vědy (mikrohistorie, prosopografie aj.) a jejich vývoji, který i přes občasné zaplavení jmény na úkor tématu stojí za přečtení.

Příjemně odpočinkové fantasy, které se i přes používání obvyklých žánrových postav a klišé drží vysoko nad hladinou průměru nejen vtipně použitým zasazením děje do reálného historického období, ale také roztomilou myšlenkou o pivu jako jednom z hlavních pilířů západní civilizace, což každého milovníka tohoto lahodného moku musí nesmírně potěšit.