Pamuk je bezesporu nadaný autor, jehož knihy se vyznačují zejména nádherným jazykem, avšak u Jmenuji se červená jsem měl velký problém s tím, jak se neustále, kapitolu od kapitoly mění úhel pohledu a styl vyprávění a já tak neustále vypadával z děje. Škoda, neboť popisy istanbulských uliček, slavných iluminací a maleb či alegorické příběhy vyprávěné ve stylu starých legend jsou skutečně překrásné.

V mojí představě pekla mě nutí brzo ráno vstávat, furt prší a je zima, k jídlu je jen červená řepa, chřest a brokolice a dokola musím číst Holmanovu učebnici Ekonomie. Kniha, kterou mě zkouška z Ekonomie naučila z duše nesnášet. :-(