Jedna z mých prvních knih, které jsem kdy přečetla. Je úžasná a díky náhodě, s kterou mi ji tenhle web připoměl, mám sto chutí si ji přečíst znova.

Film jsem viděla jako první, ale už předtím jsem toužila si od Steinbecka něco přečíst. Shodou náhod jsem doma objevila zrovna Na východ od ráje a začetla jsem se. S každou stranou lepší a lepší, osobně jsem se vůbec nenudila a má úžasný příběh. Plný filozofie, opřený o biblický příběh a s úžasně prokleslenými postavami. Přesvědčila jsem se, že film je opravdu jen setina knihy a ještě pozměněná, ale stejně ho považuji za výtečný film. Mohu vřele doporučit oboje a knížka určitě stojí za přečtení. A zaleknutí se z tloušťky všem zakazuji :)

Dahl je pro mne mistrem povídek. Na krátkém prostoru vyjádří věc, na kterou byl nestačil ani román. Tato sbírka povídek není nejlepší, ale nenudila jsem se ani minutu. Povídka Labuť podle mne ztrácela smyslupný závěr, který jsem očekávala, protože až na posledních pár odstavců ve mě vzbudila silné emoce. Samotná povídka Henryho Sugara byla lehce sci-fi, ale přesto stejně okouzlující. Jak jsem řekla, není to nejlepší, ale mám z této knihy dobrý pocit.

Mou velkou nevýhodou bylo, že jsem první viděla film (který byl mimochodem velmi výdařený). Kniha a film jsou v tomto případě pomalu identické, až na pár detailů, které film vypustil, ale nejsou jinak moc důležité. Možná, že kdybych si to prohodila a první byla kniha, dala bych více, ale kdyby byla knížka lepší jak film, určitě bych dala 100%. V tomto případě je ale vizuální podoba mnohem, mnohem lepší. Ale přečíst si předlohu je lepší pro hlubší pochopení jednání postav.

Výborná hra, u které jsem se zasmála, jako už dlouho ne. Rozhodně si ji přečtu vícekrát a snad se mi poštěstí ji vidět i na prknech divadla. Vynikající!!!

Myslím si, že Silmarillion je výtěčná kniha už z hlediska toho, že vše vymyslel jeden člověk. Vše do dokonalosti propracované, skoro jako biblické příběhy. A zrovna těmto legendám a mýtům mám větší chuť věřit. Moje fantazie pracovala na plné obrátky, dávala jsem si známé věci do souvislostí s neznámými, mé oči byli šťastné při pohledu na krásné ilustrace. Postav bylo mnoho, ano, ale i tak se jedná o výtečnou knihu. Dávám 80%, protože se jí budu muset věnovat vícekrát, těch postav bylo opravdu až moc. A navíc jsem se nedozvěděla nic o hobitech, ovšem elfové mi to docela vynahradili.

Roald Dahl je mistr krátkých příběhů, které nepostrádají fantazii. V tomto případě se jedná o velmi zajímavé pohádky s překvapivými konci a neotřelými situacemi. Sice klasicky pohádkovými, ale přece jinými. Přečtení mi trvalo pár minut, ale já raději hutnější literaturu, jak se říká.

Poprvé jsem tento deník četla asi ve 12ti, ale nějak jsem si to chtěla zopakovat. Na celém "díle" je zajímavé hlavně to, že se nejedná o fikci, "hlavní hrdinka" prožívá pubertu a je jasný rozdíl mezi záznamy na začátku a na konci a dojemný je samozřejmě osud celé rodiny. Četlo se to docela dobře, ale potřetí se na tento deník už nevrhnu. Zase taková sláva to není a stejně mám divný pocit - číst někomu myšlenky...

Afterdark je rovněž moje první kniha od Murakamiho (po předchozích zklamáních z knih od Abeho velmi osvěžující...). Kniha se četla hezky nejen kvůli své tenkosti, ale mě osobně se líbí lidské příběhy na pozadí noci. Takové filmy či knihy jsou nejlepší, ale narazím na ně jen někdy. Téma potřeby komunikace je skvělé - zamklká Mari a její sestra Eri jsou pro mne krásným exemplářem, na kterých to lze ukázat. Od první do poslednís stránky jsem se nenudila a ačkoli, koukám, převládá tvrzení, že tohle je odlišná kniha než jiné autorovy výtvory, přeci jen jsem jako prvočtenářka spokojená. A určitě budu i nadále.

Surový příběh o věcech, které se děli docela blízko mého bydliště. Mám z toho velmi smutný a vyprahlý pocit a každou stránku jsem hltala. Vyvolalo to ve mě nečekané emoce. Nejlepší kniha českého autora, kterou jsem kdy četla. Doporučuji, ale náladu vám to nezvedne. Film je dle mého názoru také skvělý.