Pro mne literárně nejslabší autorův román. Nezvykle strohá forma,plochý, až banální děj a otřepaná klišé, která měla podle Eca korespondovat s prostředím médií příliš nefungují. Jako prvotina neznámého autora by šlo dílo asi ocenit, ale od Umberta Eca jsem prostě čekal víc, mnohem víc.

Zajímavvý námět, ale literárně je to s Brownem čím dále horší.

Výborný komentář fauxthuma!

Dle očekávání obsahově kontroverzní, vyhrocené a demagogické.
Bohužel také formálně "neučesané", místy připomínající spíše intelektuální záchvat nežli seriózní pojednání.

Japonsky nejaponský zádumčivý příběh o společenském odcizení, nenaplněných láskách a osudových poutech. Autor nijak nezakrývá inspiraci (či fascinaci) americkou literaturou, zejména Salingerovým "Kdo chytá v žitě". Co mi moc nesedělo byl takový až příliš "obyčejný" syrový jazyk, pasáže za hranicí banality a snad až příliš mnoho sexuálních scén, které plynulosti děje a atmosféře nijak neprospívaly.

No, nebýt to "povinná klasika", tak bych knihu zřejmě tak v polovině odložil. Bohužel nežiji v New Orleans počátku 60-tých let, abych dostatečně porozuměl kontextu doby, kterou Toole satiricky tepe, ani tamtéž na počátku 80-let, kdy začala být tato satira oceňována. Pro mne tak zůstáva jen velmi laciný a vulgární humor, absurdní postavy bez nějakého vnitřního vývoje a trochu lopotná snaha parodovat v jedné knize celou americkou společnost. No, jsem rád, že to mám za sebou...

Typický problém "volného pokračování" známého díla. Chybí ona lehkost a atmosféra mužů ve člunu.

Zásadní dílo teorie vědy.

Typická notoricky známá a lehce přeceňovaná "povinná četba" . Místy skvělá, místy těžkopádná, místy plná plná vytříbeného anglického humoru a jindy neuměle látaná otřepanými historkami. Zprvu roztomilá nemotornost anglických gentlemanů se časem stává lehce unavující stejně jako opakující se švejkovské příhody typu: "to já vám znal chlapíka...". Kladné body dávám za atmosféru staré dobré Anglie a veslařskou tématiku.

Přes všechny výtky týkajících se vykrádání sama sebe, do očí bijících nesmyslů a kolísavého spádu děje, se mi poslední Brown četl vcelku hezky. Je to fikce a tak je třeba knihu brát. Teď už mám ale asi týden nedočtených posledních cca 15 stran a pořád necítím zvláštní potřebu nějak rychle zjistit, jak to skončí. Ty závěry Brownovi prostě nějak nejdou.