Pavučina lží

Pavučinu lží jsem četla jako čtvtou, poslední z, tehdy všech, Brownových knih. A je pravda, že to bylo hodně znát, knížky jsou podle stejného mustru a poslední už se mi opravdu hodně nelíbila. Jak nemůže Brown chytře splétat citlivá témata do konspiračních teorií a šokujících závěrů, jsou jeho knížky o ... ničem :-)

Brown má na víc, tady docela kulhá. Ale určitě doporučuju pro zajímavost, nicméně napsal mnohem lepší knihy.

Robert Langdon mi tam chyběl...:-D Nemůžu tomu upřít čtivost, ale bylo to dost překombinované a ani o náhody tam nebylo nouze :-D Typický Brown...ale líbil se mi :o)

Souhlasím s Lucy a dávám ještě míň. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se ani trochu nenudila.

Jo jo, když autor umí psát, může si dovolit napsat i tohle... :-)

Já myslím, že je dobře, že Brown píše i o jiných oblastech než je Langdon a symbolika. Příjde mi to trochu nuda.... vždyť ty knihy jsou jak přes kopírák.
Anatomie lži je o něčem jiném, má nový a orifinální námět a pro ty co už je Langdon nudí mohu jen doporučit.

Četl jsem to jako druhou knihu po Šifře, líbilo se mi to, jiný námět, poutavé čtení, autor umí vtáhnout do děje, knihu jsem četl rychle, autor nedovoli dát pauzu, protože zvědavost čtenáře mu to nedovolí. Nejsem zklamán, jak píší někteří ostatní v komentářích, asi napsal lepší knihy, ale politické téma mě také zaujalo.

Dan Brown prostě umí čtenáře chytit svým stylem a napětím. Co se ale týče příběhu...jak řekl klasik: O náhody tu není nouze :)
Příliš překombinované, příliš laciné...

Tenhle příběh mě vtáhnul a nepustil. Podle mě velmi dobrá kniha, skutečně velmi čtivé, místy lehce překombinované, ale to jsem Brownovi rád odpustil.