2061: Třetí vesmírná odysea

Po průměrnější 2010 jisté zlepšení. Clarke nás tentokrát neunavuje schématy oběžných drah a brzdnými manévry v okolí Jupitera, ale bere nás na průzkum několika zajímavých mimozemských světů. Ze sci-fi toho moc načteného nemám, ale výpravy na Halleyovu kometu a Europu mi svým charakterem připomněly Troskův "Zápas s nebem". Za plus beru i tentokrát nejednoznačný závěr s monolitem.

Ze tří odyseí ta nejslabší. Jakoby nic nebylo dotáhnuto do konce. Děj navazuje nebo nenavazuje na předchozí díly? Navazuje, jenže jen tak napůl. Tak bych oodnotil celou knížku. Napůl. Jaký je význam postavy 'vnuka'? Nemohl to prostě být jen jeden z lidí? To by se dalo říct i geologovi a jeho strýci. Celkově mi všechno přišlo dost nedotažené. Jakoby načrtnuté kousky, ze kterých se hned skáče jinam. Hlavně druhá půlka pro mě byla zklamáním; ten kvapný popis všeho a zároveň ničeho byl zvláštní. Dokázal bych pochopit odlet narychlo od komety, ale v těchto místech se knížka začala nenávratně zhoršovat. Najednou je vyprávění roztříštěné (chvíli se řeší Europa, najednou rozvědky Země, Heywood a hned zase geolog a jeho plánované bohatství..). Styl psaní stále výborný, první polovina byla možná plná očekávání, proto ji nehodnotím špatně. Ale bylo zde až příliš zbytečných postav (za všechny asi vlastník lodí - místo popisu probuzení zájmu o vesmír se dalo 20 stran strávit jinak. A co teprve postava teroristky, která vlastně vše způsobí? Jistě, scéna s přistáváním měla napětí, drama a tak. Jenže bez jakéhokoliv rozuzlení. Prostě jen přistáli. Prostě jen zemřela. A nikdo se k ní neznal.). Samotný závěr mi dává naději v předehru před posledním dějstvím.