Každému "ekonomovi" bych jí dal povinně přečíst. Ekonomie není exaktní věda, ale věda společenská se všemi omezeními - ANO!

Inu můj první Kundera. Z počátku jsme byl trošku překvapen formou i stylem, ale nakonec jsem se do něj začetl a bylo to pro mě příjemné počtení. Zajímavá sonda do let minulých i cesta do hlubin Kunderovy duše.

Vůbec nevadilo, že jsem viděl první film a pak až četl knížku. Strhující, skvěle napsaný příběh.

Roztomilé vyprávění o časech, kdy ukradený polibek rovnal se zasnoubení, kdy muži byli čestní a ženy ctnostné. A vůbec idylka.

Nevím, jestli to bylo překladem, nebo to Murakami opravdu tak napsal, ale některá slova, obraty a věty mě úplně tahaly za uši a nevěřil jsem jim. Zajímavé ano, ale že by mě Afterdark úplně pohltil, se bohužel říct nedá.

Otřesný blábol. Opravdu si obě dámy myslí, že udělají knížku zajímavou tím, že na každé straně napíšou 10x slovo šoustat? Odpověď zní "ne".

Asi nejlepší knížka od Kinga, kterou jsem zatím četl. Oproti jiným kingovým knížkám zde není tolik brutality a do detailů popsaného násilí, její děsivost je ale někde jinde. A po přečtení nabízí řadu otázek. Trochu jsem tam viděl inspiraci Kennedyho vraždou. A vůbec, jak by vypadal svět, kdyby někdo v roce 33 zabil Hitlera?

Chtělo by se říct, že je to obraz dnešního světa, kdy se pro úspěch a kariéru zapomíná na obyčejné lidské štěstí. A nebo je to jen příběh o krizi středního věku, o úspěšném chlapovi, který má materiálně všechno, ale pořád hledá něco víc?

Když jsem si od Coelha přečetl Alchymistu a byl jsem z něj zklamaný, řekl jsem si, že počkám nějaký čas, než si zas od něj dám něco dalšího. Ale Jedenáct minut mě jen utvrdilo v tom, že Coelo píše brak navoněný parfémem intelektuálnosti. Jedenáct minut ve mě zanechalo poselství, ať chudé brazilské dívky jezdí do Evropy dělat prostitutky, nejenže si tak vydělají, ale ještě zažijou prima věci a najdou hodného manžela.
Nemám nic proti takovým knížkám, pokud patří do žánru červené knihovny. Tím, že tam Coelho připsal pár rádoby metafyzických blábolů, z červené knihovny nic lepšího neudělal. Prostě takový soft předchůdce 50 odstínů šedi. Brak.

Polský psycholog, milovník mečů a spisovatel v jednom. O Debském se mluví jako o následovníkovi krále nejen polské fantasy Sapkowském. A Souhvězdí kata minimálně inspiraci u svého slavnějšího kolegy prozrazuje - vyvrhlel bloudící světem tentokrát nikoli v podobě Zaklínače, ale Kata.