Nový měsíc

Tady už mi milá Bella pěkně lezla na nervy, asi už jsem na tyhle tragické hrdinky moc emancipovaná realistka...

No, to její utrpení bylo trochu přehnaný :), ale jinak fajn knížka. Opravdu se divím, že jsem (kromě prvního dílu, ke kterému jsem byla přinucena :)) přečetla všechny čtyři díly, na románky opravdu nejsem. Ale jednička byla lepší.

Slabší než Stmívání a ač mi v prvním díle byla Bella velice sympatická, tady mě už docela často iritovala, aneb jak píše Meslinn, to její utrpení bylo jaksi přehnaný.

Edward opustí Bellu, ta se zmítá v křečích a naučí se jezdit na motorce. Tolik obsah 25O stran, které jsem byl schopen přečíst. "Spisovatelčina" slovní zásoba na úrovni studentek učňáku, tupé dialogy a neschopnost napsat byť jediný odstavec normálně (=minimálně literárně průměrně), abych nemusel co chvíli kroutit hlavou, mi nedovolily v četbě pokračovat. Bella je nesympatická, skoro pokaždé někomu lže, má díry v hrudníku či knedle v krku, není schopna se rozumně vyjádřit a v každé volné chvíli myslí s mokrými kalhotkami na nepřítomného Edwarda. Tohle vážně není postava, jíž bych chtěl fandit a s níž bych soucítil. Když se Stmívání objevilo v 1O nejlepších knihách na ČT1, chtěl jsem emigrovat, a zároveň mi bylo líto slečinek, které tuto sérii považují za svou srdeční záležitost, místo aby sáhly po skutečně dobré knize. Ve zkratce: Tohle bylo to nejhorší, co jsem kdy četl.

Já chápu, že ženské potřebují iluzi toho, že něco jako věčná a totální oddanost je možné, aniž by se to přerodilo v duševní poruchu, ale někdo musí zase pochopit, že já jako čtenář potřebuju dobré literární řemeslo, a to mi Meyerová žel bohu nedává. Literární úroveň se pohybuje tam, kde začíná fanfikce o milostných vztazích mezi postavami z Lost nebo Harryho Pottera. Meyerová nijak nepracuje s jazykem a celá její knížka působí, jako by ji naklepala pět minut po probuzení, kdy v ní ještě kolovala nikoli třeskutě originální slovní zásoba z jejího pozdního erotického snu o dokonalém princi na bílém koni. Obsah se dá shrnout jednou (!) větou, smutné je, že mimo nudného děje tu není nic, co by ospravedlňovalo natažení na 500 stran a jejich vyplňování vatou. A nikdo po mně nemůže chtít, abych sympatizovala s ženou, která odmítne milého a duševně zdravého vtipálka schopného normálního vztahu, protože její bývalý stalker líp vypadá. Jediný důvod, proč ty knížky čtu, je, že následné znechucení z neumělé stlučeného škváru ve mně vyvolává neukojitelnou touhu po kvalitní literatuře. 20% jen kvůli Jacobovi, příště to jde nemilosrdně do odpadu.

Stmívání se ještě líbilo. Bella tam byla sice sebestředná a hloupoučká, ale ještě se dala snést, v Novém měsíci už je z ní příkladná sobecká, hysterická emo-blbka. Strašně mi vadila ta její sebestřednost - jediným člověkem, na kterém jí záleželo, byla ona sama. I ve chvíli, kdy se jakože o někoho bála, se bála stylem "co já si bez něj chudinka počnu?". Až se člověk tomu Edwardovi nedivil, že radši odjel.... Říkám si, jestli se vůbec pustit do třetího dílu...?

Nevim, ale Stmívání a Nový měsíc jsem začala číst až potom co jsem shlídla film, takže tam je prostě něco z toho filmu a neumím si to vyfantazírovat jak bych chtěla. U Zatmění to je už něco jiného. Neřekla bych, že se mi to knižně nelíbilo, ale ke konci jsem to už chtěla mít za sebou. Je asi pravda že by se takováhle bichle dala nacpat do půlky. Dá se to číst, podle mě kdo na to píše záporné reakce by neměl číst takové žánry. Je jasné, že v této době, když vyjde kniha od mladé spisovatelky o upírovi a holce, tak to bude sladký...

Jestliže v prvním dílu jsme mohli najít zásadní témata (jak zvládnout sám sebe, jak může být láska nebezpečná), v tomto druhém je to obtížnější: úvodní téma, jak proměňuje vztah ústřední dvojice fakt, že stárne pouze jeden z milenců, nemohlo být kvůli fabulaci rozpracováno, navíc je v závěru ukončeno tím, že se Bella rozhodne stát se co nejdříve upírkou; hlavní téma, jak se vyrovnat se ztrátou Edwarda a jak udržet vztah s Jacobem na přátelské úrovni, když Jacob Bellu miluje, je zase otřeseno přeměnou Jacoba ve vlkodlaka; opětovné sbližování Jacoba a Belly náhle přerušuje nutnost okamžitě na druhé straně zeměkoule Edwarda zachránit. Toto přerušování rozvíjených příběhů sice na jedné straně působí překvapivě a udržuje napětí, na straně druhé však vede k jisté odtažitosti, čtenář/ka méně podléhá kouzlu vyprávěného a více si všímá prvků, které nepůsobí autenticky.

Až příliš zdlouhavý..