První část je z pohledu českého čtenáře možné vnímat jako variaci na Účastníky zájezdu, i když poněkud syrověji napsané a odehrávající se v Thajsku. Autor se hodně zamýšlí nad smyslem dnešní turistiky a rozebírá sociální chování turistické skupiny. Dále pak jde o popis milostného vztahu, který na zájezdu vznikl (spousta doslovně popsaných erotických scén). V knize se v průběhu vyprávění objevují náznaky blížící se tragédie, která pak skutečně přijde. Po jejím odehrání už to za moc nestojí... Hodnotím spíše kladně, ale čtenář nesmí být příliš upjatý.:o)

Tahle kniha asi literárně hodnotit nejde. Ladovy obrázky jsou kouzelné, pro děti přitažlivé, a poměrně hezky doplňují dětské říkanky, které mi ale občas připadají poněkud hloupé.

V anotaci se píše o originální zápletce a vyústění. A právě to vyústění poměrně často naprosto schází. Zápletka tu je, děj se zaplete, ale nerozmotá. Většina povídek je hodně krátká. Autor popíše určitou, mnohdy zajímavou, situaci, ale závěr mizí někam do ztracena a člověk si láme hlavu, co tím ten chlap vlastně chtěl říct. Chtěl tím vůbec něco říct?

Má to trochu pomalejší rozjezd (prvních 150 stran se až tolik neděje - hlavně Lisbethtina dovolená v Karibiku nemá s dalším dějem žádnou souvislost) a konec přichází příliš rychle, je takřka useknutý a výkon Salanderové z posledních stran je těžko uvěřitelný. Ale jinak samozřejmě velmi čtivé a napínavé.:o)

Hodně napínavé...zajímavý náhled do pohnutek konání jak Němců, tak prostých Čechů a parašutistů. Zvlášť zajímavě je popsána německá taktika, se kterou se snaží donutit Čechy, aby udali skrývané parašutisty. Psychický nátlak, fyzický teror. Sliby, které vypadají lákavě, ale nejsou nikdy splněny. Bohužel, někteří se jimi nechali zlákat - dozajista pak hodně litovali...

Hezky zpracovaná kniha, íránský komiks, ženy zde velmi otevřeně řeší důvěrná témata, ale po dvou dnech z knihy v paměti moc nezůstane...

Irving v předmluvě píše, že oceňuje pomoc lidí, kteří mu mimojiné pomohli román zkrátit do současné podoby. Chtělo by to ale sestříhat ještě o hodně více. Samotný příběh není zas tak špatný, ale je příliš rozvláčný. Kromě okamžiku, kdy se osnuje zatýkání druhé paní Dógarové, v knize není skoro nic napínavého. Hezky je vystiženo napětí mezi Nancy a Dharem, což je téměř dokonale dotaženo v epilogu. Celkově však pouze mírný nadprůměr.

Prvních 100 stran (celá první část) je pouze jedno dlouhé a samoúčelné filosofické exhibování, které by šlo zkrátit na snesitelných 20-30 stran a příběh by tím získal o hodně větší čitelnost. Dál se už auttorka krotí, což je pouze ku prospěchu. Kdyby se bývala byla krotila už od počátku, dal bych určitě takových 85%.:o)

Občas trochu americké, občas autorka navrhuje nepoužitelné konverzační témata, ale obecně se dá říct, že kniha splní to, co od ní čtenář čeká.

Za polsedních několik let jsem takhle tlustou knihu nezvládl přečíst v tak rekordně krátkém čase (na mé poměry, samozřejmě). To zřejmě znamená, že mne opravdu hodně bavila.:o)