Knížka se mi velmi líbila, je čtivá, podrobně popisuje společensko-politické dění na pozadí života hlavních postav. Ve svém vyprávění se autor (autoři) zaměřují postupně na několik generací hrdinů, kdy si silně uvědomujeme pomíjivost a běh času.

Klasicky dokonale propracovaný irvingovský svět...

Je to už více než půl roku, kdy jsem tuto knížku dočetla, ale už vím, že to je jedna z těch nezapomenutelných. Samotný příběh založený na skutečnosti je síla, ale geniální způsob jeho podání a styl vyprávění je fakt obdivuhodný.

Perfektní oddechové čtení. Nádherná čeština, jemné lehké příběhy.

Úžasná knížka, jedna z těch, které mě svého času ohromně ovlivnily. Perfektní podněty k přemýšlení o životě a o světě. Četla jsem ji poprvé asi v 15 letech a už tehdy mě dostala (byla jsem přemýšlivé dítě, uznávám..).

Geniální filozofický a přitom zajímavě, poutavě až napínavě podaný příběh.

Četli jsme ji ve škole v páté třídě - nebavilo mě to a nechápala jsem to. K této knížce je potřeba se prožít a dospět.

Kdekoliv otevřít, chvíli číst, zamyslet se...

Tato útlá knížka pro mě byla jedním z hlavních podnětů pro to, abych se vydala na cestu do Santiaga.. snad to mluví samo za sebe. Narozdíl od "Cestou hvězdy" Pavly Jazairiové, paní Čížková pojímá putování mnohem hlouběji, nedává důraz na památky a kostely, které míjí, ale především na lidi, setkávání a hledání sebe sama, zkoumání vlastního nitra pod vlivem Svatojakubské cesty.

Od knížky, která způsobila, že je svatojakubská cesta zahlcená Němci, jsem čekala něco víc. Autorovo pojetí putování mi přijde podivné - neustále si stěžuje na bolesti, problémy a nepohodlí, se kterými se na cestě setkává. Možná je to jen můj dojem, ale připadá mi, jako by se cítil nadřazený ostatním poutníkům a v takovém duchu je laděna téměř celá kniha. Na druhou stranu, abych mu nekřivdila, některé postřehy má poměrně trefné.