Nejspíš moje nejoblíbenější Trekovka.

Na téhle knize mi vadily dvě věci. První z nich byla jakási neucelenost. Povětšinou to byl jen soupis jednotlivých na sebe nenavazujících epizod, které spojoval jediný prvek - Dilvish. Tou druhou věcí bylo to, že jsem se nemohla zbavit dojmu, že autor během psaní zapomněl, kam chtěl vlastně dojít.

Země změn mi přišla mnohem lepší, než Dilvish, už jen protože se tu autor neodchýlil od původního záměru, jak se dle mého v Dilvishovi stalo. I tak jde ale o Zelaznyho slabší knihu.

Kniha to byla sice čtivá a zábavná, ale film mě tak nějak zaujal mnohem více.

Když jsem to začala číst, čekala jsem něco trochu jiného, nakonec jsem ale byla ráda, že se mi mé domněnky nepotvrdily. Příběh knihy sice plyne v pomalém duchu, ale o to víc jsem si pak díky tomu vychutnala nádhernou atmosféru, jednotlivé charaktery a i styl vyprávění. Anglie, jak ji posala autorka byla naprosto okouzlující, byť neskutečná.

Nevím, jestli se mi kniha líbila nebo ne, ale rozhodně je zajímavá. Postavy mi byly téměř všechny naprosto nesympatické, témata, nad nimiž se zamýšlely, mi povětšinou přišla hloupá a občas mi nesedla ani slohová stránka. Na druhou stranu jsem po dočtení musela nad celým příběhem uvažovat a zůstal ve mě jakýsi zvláštní pocit.

K téhle knize mám hodně sentimentální vztah. Nedávno jsem si ji po letech přečetla znovu a nezklamala. Musíte se s hrdinkami smát i plakat, prožívat jejich osudy na plno. Krásná kniha.

I když knihy odkládám nedočtené jen výjimečně, u téhle jsem měla co dělat, abych dala alespoň polovinu. Neustále se opakuje, je předvídatelný a nudný.

Jedinou chybou tohoto jinak dokonalého příběhu, plného napětí a soucitu s hlavní postavou a jejím nevábným postavením, byl konec. Přišel mi prostě příliš uspěchaný.

První kniha by zasloužila 100%, četla jsem ji jedním dechem a vše prožívala s hrdiny. Ovšem druhý díl už začal trochu pokulhávat a ten třetí jsem málem nedočetla. Nejmladší generace si mé srdce prostě nedokázala získat.