Herzog

Herzog mi zpočátku hodně připomínal Tichou dohodu od Elii Kazana, ovšem ke konci jsem měl pocit, že jde o americkou moderní verzi Idiota od Dostojevského. Dá se říct, že Herzog je takový mix těchto dvou knih. První polovinou protkanou dopisy jsem se těžce prokousával, protože to na mě bohužel bylo trošku moc. Saul Bellow je nesporně hodně inteligentní člověk, ovšem někdy až moc. Kdybych si před přečtením Herzoga pročetl všechny spisy Hegela, Feuda a dalších dvaceti filosofů a dokázal tyto spisy chápat nebo si na ně dokonce udělal vlastní názor, asi by mě tento román bavil o hodně víc. Takhle jsem někdy ani nevěděl o čem je řeč, což mě trošku mrzí. Druhá půlka už je více dějová a přímočařejší, což samozřejmě přidalo na čtivosti. Herzog je myslící člověk v nemyslícím světě a tak mi časem začal být hodně blízký, protože si tak mnohokrát sám připadám. Právě v charakteru Mosese Herzoga vidím velkou podobnost s knížetem Myškynem. Též je čestný a řídí se především city a pudy. Tyto vlastnosti jsou mu ovšem na škodu, stejně jako Myškynovi o sto let dříve. Svět se snad nikdy nezmění, že? I když byl Herzog pro mě mnohdy utrpením, jsem rád, že jsem ho přečetl. moc dobře pane Bellow!