Denní hlídka

Ačkoliv komplikovanější, přijde mi tenhle druhý díl záživnější a zároveň stravitelnější, než první. Na všechny další se tedy opravdu těším, doufám totiž, že vzestupná tendence bude ještě pokračovat, i když už skoro není kam :-)

Pohled na svět očima Denní hlídky se velice povedl; je stejně plnohodnotný, jako postoj Noční hlídky. Obzvlášť první povídka mě uchvátila, bravurně ukazuje to, co se Anton celou trilogii snaží pochopit: myšlení druhé strany.

Přečetl jsem knihu jedním dechem stejně jako první díl. Příběh ještě napínavější, ale hodnotím hůře, protože mi je trochu proti srsti poezie a texty písní. Snad tam na pláži se to hodilo, ale jinak... Vysockého si poslechnu mimo kontext fantasy literatury. No a metalové texty bez hudby jsou jako erotické prádlo na figuríně. A ještě na okraj, nevím jak autor přišel na to, že se v Praze pivem neťuká.

Najlepsi diel kvadrilogie. Lovestory Alisa Igor totalna anticka tragedia. Pecka.

Hmm, to mě se tenhle díl líbil méně než Noční hlídka. Ne že by nebyl zajímavý pohled druhé strany, to rozhodně ne! Ale pro mě má nějak méně kouzla. Ovšem koukám, že pánům se líbí, tak tomu asi tak nerozumím;-)

Pokracovanie Nocne hliadky tentokrat z pohladu Temnych (zla).
Nikdy som si nemyslel, ze mi bude sympaticka aj temna strana, avsak v knihe pomalicky zistime, ze obe hliadky su si rovne. Inymi slovami, dobro nikdy nie je ciste dobro, tak ako zlo, nie je nikdy ciste zlo. Je to len o zachovani rovnovahy.

Nevýhodou je, že jsem Denní hlídku četla víc jak měsíc. Nikoli proto, že bych se u ní nudila, ale neměla jsem čas a ... no, prostě tak. Proto si vlastně nyní nemůžu udělat kompletní obrázek např. z prvního příběhu, který jsem četla po malých kousíčcích. Nicméně můj dojem je tak jako tak o malou kapičku (jinak pět procent) horší než u Noční hlídky, což ale neznamená, že jsem si čtení neužila a pořád jsem světem Jiných uchvácena. Rozhodně si to musím přečíst ještě jednou!