Šerá hlídka

Pro mě vrchol Lukjaněnkovy hlídkařské trilogie. Podíváme se ještě hlouběji do šera, poznáme nové mocné postavy a na konci alespoň trochu nahlédneme, kde že se to vlastně bere ta magie...

třetí díl série o Jiných (protože ona už to není trilogie) je rozhodně nejčtivější, řekl bych. tři povídky do sebe na konci té poslední jako bvykle perfektně zapadnou a to, co se čtenáři nejdřív zdálo jako samoúčelné případně zbytečné, získá na významu. celková myšlenka tohoto dílu přináší dost nevysvětlených i nevyřčených otázek a možná právě proto se autor rozhodnul v příbězích pokračovat (viz Poslední hlídka). u mě dobrá, vřele doporučuji!

Souhlas. Akorát kdyby to nevyřčené zůstalo zahaleno tajemstvím, bylo by to imho zajímavější a živější. Takhle je z toho světa jen „multidimenzionální prostor, model č. 35“, jestli chápete, co tím myslím.

Pravda, není to trilogie, ale na sebe více či méně volně navazující díly. Třetí díl má snad nejsvižnější děj. A že to nijak neskončilo? Nevadí, i tak byl konec docela překvapení. Čtení je to zajímavé, ale na chvíli asi Lukjaněnka opustím a Posední hlídku si přečtu někdy později, abych se navždy nezahrabal do sci-fi/fantasy.

První dva příběhy opět skvělé, s Antonem se podíváme do přepychového obytného komplexu pro "nové Rusy". Ve druhém si odskočíme naopak do prostředí navozujícího atmosféru klasických čar a kouzel. Jen závěr třetího příběhu představoval lehčí zklamání.

Napadá mě spojení "velmi čtivá záležitost". Noční i Denní hlídka se mi četly velmi dobře a nejinak je tomu i s Šerou hlídkou. Navíc se mi zdá, že se zde čtenář dozví spoustu zajímavých informací o Jiných a jejich vztahu k lidem, historii... Opravdu skvělé čtení, které mě opět vybízí, abych si přečetla Poslední hlídku. A to prosím mezi sebou ty knížky nejsou dějově propojené! Fascinující.