Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

tak koukám, že jak to průběžně startujeme tak JRRT to tady prozatím rulezuje ;)

Základní kniha.

Nádhera, toto je kniha, která mě kdysi dávno naučila číst... A proto je u mě Tolkien číslo jedna.

To já ji četla až předtím, než začal humbuk kolem filmu Pána prstenů. Moc se mi líbila.

pěkná

Já ji naštěstí četla před "humbukem". Moc hezkán kniha, jen ty ilustrace, fuj hnus.

Tak já ji četla už za toho humbuku, přesněji řečeno mě k ní donutili. A musím říct že naprosto předčila mé očekávání

Svým způsobem mám tuhle knížku ještě radši než monumentálního Pána prstenů. Možná proto, že je taková ucelená, jasná, laskavá, humorná... čtu ji vždy po pár letech znovu, teď v originále, a vždycky mě unese. Takových knížek není mnoho.

Souhlasím s taurusem, taky mám Hobita raději než Pána prstenů. V mém čtenářském deníku naprosto vede

Jsem rad, ze jsem Hobita cetl jeste pred Panem prstenu (a dlouho pred Humbukem), ale presto mam PP radsi a zhruba na stejne urovni jako Silmarillion. Kazdopadne PP nebo S v originale - to je slast uz kvuli jazyku. V Hobitovi ten jazyk neni tak vyrazny, protoze je jednodussi, ale i tak vsechno vyborne, tak vlastne nevim, o cem tak premyslim. :-)))

To já četla po humbuku (nebo spíš kvůli němu) a naprosto se zamilova. Takže já si na film nestěžuju, přivedl mě k nádherným knihám.

Najlepší Tolkien, na rozdiel od PP omnoho menej nabubrely.

"Nečetl" jsem to, "žil" jsem to...

Já jsem sice Hobita četla později než Pána Prstenů, ale moc mi líbila. I když na mě působila jako dětská knížka.

Od třetí do páté třídy na základní škole jsem žila prakticky jenom z Hobita. Návštěva u Medděda nebo elfů v Temném hvozdu patřila mezi mé absolutní favority.

Hobit Bilbo Pytlík se vydává ze své útulné nory v Kraji společně s trpaslíky v čele s Thorinem Pavézou a moudrým a nekonvenčním čarodějem Gandalfem na cestu k Osamělé hoře, kde přežívá zlý drak Šmak, který v dávných dobách vyhnal Thorinův lid. Po cestě zažívá mnoho neuvěřitelných dobrodružství ve fantastickém světě Středozemě.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Už, když jsem jí četl jako dítě, tak se mi hodně líbila a líbí se mi i teď. Jak už napsal keplik, tak jazyk ještě není tak vypracovaný, což je dáno i tím, že kniha je určena hlavně pro mladší děti. Ale už v ní se projevuje mnoho z Tolkienova génia. Jak sám tvrdil: kniha pro děti by neměla být jednoduchá, měla by mít přesah, tak aby dítě vzdělávala, což je v Hobitovi dobře vidět například v nejednoznačnosti povah postav, logických postupech, nebo učení morálních hodnot (více nových Hobitů a méně draků.) Taky se mi líbí, že se jedná o komornější příběh, který je více zaměřený na zábavnou postavu Hobita a jeho kamarádů, oproti nesmírně výpravném historickém PP.
Kapitoly Neočekávaný dýchánek a kroužky kouře u krbu, Zlobři, Vrrci, Hádanky ve tmě a Glumovo "Jestlipak si na tom pošmáknem", prostě nemají chybu.

Skvělá knížka od začátku až do konce.

Hobit pro mě stojí tak trochu jinde než Pán prstenů. Je to úplně jinak napsané, ale výborné. Trochu se bojím, že ve filmovém zpracování to ztratí tu svou nádherně pohádkovou atmosféru.

Co k této knize říct? Jednou jsem prohledávala domácí knihvnu a mezi všemi těmi cizojazičnámi thillery jsem našla českého Hobita. Byla jsem nemocná, tak jsem ho otevřela ihned se do knihy začetla.
Díky ní jsem poznala Tolkiena, spisovatele, kterého tolik obdivuji.
Celý příběh mě naprosto nadchl, přečetla jsem ho za krátkou dobu a ne dlouho poté jsem si ho musela přečíst znovu.
Hobit je podle mého názoru lepší, než Pán Prstenů :)