Narozdíl od podobné kuchařky Tajemství babiččiny kuchyně, která vychází z klasické německé domácí kuchyně, tato kuchařka přináší klasické anglické domácí recepty. A podle toho, co jsem zatím vyzkoušela, jsou to recepty použitelné a srozumitelné, jídla chutná a pestrá (naposledy citronové řezy - to byla fakt delikatesa!).

Když přečtu knihu napsanou podle skutečných událostí, zpravidla si pak googlím další informace. Tentokrát jsem toho moc nenašla, veškeré zmínky pouze čerpají z tohoto Márquezova románu. Navíc jsem se dozvěděla jen to, že Luis Alejandro Velasco zemřel v zapomnění na rakovinu ve věku 66 let. Nebýt Márqueze, dnes by si na něj asi nikdo nevzpomněl.

Na prvotinu překvapivě dobře napsané. A stejně jako Dadula se těším na pokračování.

Touhle knihou jsem se nemohla prokousat. Něco je na ní divného. Příběh dívky, které se v 17 zhroutí celý dosavadní život, sám o sobě není špatný, trochu připomíná Dickensovy deprese, ale rozčilovaly mě postavy - jakoby odfláknuté, nevěrohodné. Také některé dialogy byly nelogické. Nevím, jestli za to může autorka nebo překladatelka. Když mi totiž překladatel tvrdí, že mám na ruce kotníky, přestávám ho brát vážně.

Poutavě napsané, napínavé. Tuhle knížku bych chtěla vidět zfilmovanou.

Šifra mistra Marca Pola + Ebola a taky trochu Rambo.

Jeden z mála případů, kdy se mi film líbil víc než kniha.

Moje druhé setkání s Falconerem mi zprvu přineslo zklamání. Po Ostrovech přízraků jsem opět čekala něco jako věrnou rekonstrukci historické událostí. Místo toho se mi zdálo, že autor pustil fantazii trochu moc na špacír a vytvořil pouze "běžný" historický román. Ale ona je to pravda jen částečně. Hlavní postavy románu, tedy sultán Sulejman, jeho ženy a děti, skutečně žily. Ovšem celé prostředí je natolik obestřeno tajemstvím, že o jejich osudech se často mnoho neví. Intriky v harému ale určitě existovaly a proč by se celý příběh nemohl odehrát tak, jak nám Falconer nabízí? V každém případě kniha je to velmi čtivá a po jejím přečtení mám rozhodně chuť pustit se do dalšího románu od Falconera.

Pokud se mluví o maurském osídlení Španělska, vždy jsou Maurové ti špatní, okupanti, usurpátoři páchající zvěrstva atd. V tomto románu, který zachycuje období zhruba 40 let před vyhnáním Maurů ze Španělska, se na věc nahlíží z maurského pohledu. Tady jsem si prvně uvědomila, že tito lidé tam vlastně žili už několik generací a považovali Španělsko za svůj jediný domov. A dozvěděla jsem se spoustu dalšího zajímavého: že krutosti páchaly obě strany; že Maurové byli pracovitější než křesťané a tam, kde jim byla dána možnost, kraj hodně pozvedli; že byly doby, kdy obě komunity žily spokojeně vedle sebe... To celé v hávu napínavého románu, kde nechybí ani romantika.

Drsný syrový příběh. Když jsem si ale potom hledala nějaké informace, jak to bylo doopravdy, zjistila jsem, že autor se drží skutečných událostí dost věrně .