To si snad děláte srandu, že téhle mystifikačně-fabulační splácanině dáváte taková čísla?

Protestuji. Je to strašné. Příběh je plytký a nevyrovnaný, veškerý děj se soustředí až na posledních dvaceti stranách a přecitlivělé "dvořící vsuvky" tvoří drtivou většinu textu.

Souhlas, naprosto výborná kniha :o) ještě si pamatuji scénky s ježkem a zmijí.

Ano, souhlas s Kostějem. Takhle přežvýknutý působí příběh Húrinových dětí nepřirozeně krátce a vlastně i plytce. Všechno se odehrává moc rychle, zdá se mi.

Moc zajímavý nápad, ale mizerně zpracovaný.

Velmi podobné knihám Poledne, XXII. století, Kdo je a kdo není kamarád, Pohádka o Trojce nebo Pondělí začíná v sobotu. Zkrátka - závažné je zde nevážné a smutné je tu pojato vesele.

Tohle - nemá - chybu. Co slovo, to perla.

Gustavillo se zastavillo?

Jo, má svoje slabiny, ale líbí se mi tím, jak zdůrazňuje krásu světa, jak vyzdvihuje obyčejnosti - a dokáže je taky popsat. Strugačtí jsou mistři ve vymýšlení náhodných příkladů zápletek z budoucnosti, všechno je realistické, všechno se mohlo stát.

Ze začátku se čte trochu hůř, s přibývajícími stránkami se to lepší.

A kdo na to nemá žaludek, ať to nečte a zůstane u romantismu :o) Dávám 95 %.