Pro mě byla kniha zajímavá především proto, že ukazuje politiku (ve smyslu diplomacie, ne špínu) z pohledu konkrétní osoby. Navíc jde o politiku našeho porevolučního státu. Knihu hodně zosobňují Havlovy pracovní poznámky a pokyny, které jsou vkládány jakoby na okraj.

Kvalitní publikace obsahující informace o historie, fyzice, výstroji, bezpečnosti, výcviku, o moři a životu v něm. Kniha je doprovázena množstvím líbivých fotografií.

Lepší knihy o potápění není, ty současné mají akorát spoustu barevných obrázků(to je činí dost drahé) a obsahují informace o soudobém technickém vybavení, což je asi jediná slabina této publikace, ale můžete to brát jako historický exkurz. Tento skvost jsem pořídil v antikvariátu za směšných 45,- Kč. Kniha obsahuje vyčerpávající ponaučení o fyzice a fyziologii potápění.

Člověk nemusí být potápěč, ale když už se jede válet do Chorvatska k moři, tak si přeci vezmu potápečské brýle a chci vědět, co jsem ve vodě vlastně viděl.

Pro třináctileté výrostky, kteří si nevědí rady sami se sebou, naprostá bomba. Výchovné ,nikoliv suché ba naopak humorné, výchovné povídání na téma holky, pohlavní dospívání, vousy, šikana...

Knihu jsem četl před mnoha lety, ještě na základní škole, objevil jsem ji doma zastrčenou v knihovně. Nevím jak bych ji hodnotil dnes, ale tenkrát mě příběh pohltil. Kniha ve mě zanechala dojem Gulliverových cest, ale v českém podání a ne na moři ale ve vesmíru.

Nejslabší Vianova kniha, kterou jsem četl, i když konec to poněkud vylepšil. Kniha kombinuje nenávist matky k otci (protože s ním počala děti a při porodu měla bolesti) s přehnanou starostí o děti. Dále s násilím a absencí zábran. Vše se odehrává ve snovém světě.

Štěpán z Pálče byl přítel Jana Husa, ale zradil ho. Za trest nemohl zemřít a toulal se po světě. Klid duše nalez až na své rodně tvrzi, kde tou dobou bydlel Jeronym Hrobčický se svou dcerou Salomenou. Tu požádal o ruku Albrecht Pětipeský, ale podle Jeronyma jí nebyl hoden, protože nikde nebojoval. Vydal se tedy do války s Turky. A protože kam přišel Štěpán z Pálče, následovalo neštěstí, tak je jasné, jak příběh dopadne. Kniha je psána starobylou češtinou.

Docent Herout je geniální kantor. Má dar vysvětlovat. A že vysvětlit pointry(ukazatele) není snadné. Jeho knihy jsou programátorským triviem. Akorát, že nemám k Céčku takový vztah. Jak člověk může přistupovat k paměti, tak mi naskakuje husí kůže. Každopádně, když jsem potřeboval napsat něco v C nebo C++, sáhl jsem do knihovny po této publikaci. Díky za ní!

Kniha předpokládá znalosti předchozích dvou dílů: Učebnice jazyka JAVA, JAVA grafické uživatelské prostředí a čeština. Věnuje se kolekcím(pole, list, mapa, vector, strom), extrémně velkým číslům, náhodným číslům, práci s datem a časem a archivaci ZIP. Jediným drobným nedostatkem je, že je psána pro javu verze 1.4 a popisuje iterace "jenom" přes iterátor. Na druhou stranu, tato znalost se vám neztratí. Konstrukt verze 1.5 for each si po přečtení této knihy doplníte sami. Docela bych ocenil další díl, který by mohl být zaměřený na javu 1.5 a 1.6