Kniha staví na znalostech prvního dílu Učebnice jazyka JAVA. Popisuje grafické prostředí AWT. I když se dnes používá v NetBeans swing a v Eclipse SWT, znalosti této knihy bude potřebovat, protože obě technologie z AWT vycházejí. Autor se opět neváže na žádné IDE(vývojové prostředí), což dělá knihu nadčasovou. Dále se věnuje apletům, které byly nejdříve vyzdvihované, pak zatracované a nyní se opět začínají používat. Dále popisuje java archivy JAR a problematiku kódování češtiny.

Jednoznačně nejlepší kniha pro začátečniky(mnohdy i pro pokročilé). Výklad není zatížen na žádně IDE(vývojové prostředí), pouze na textový editor a příkazovou řádku. Srozumitelně vysvětluje architekturu javy, objektové programování, dědičnost, iterface, IO i soubory, výjimky a vlákna. Její obsah je nezbytné minimum každého JAVA programátora. Kniha je určena i pro samouky. Grafickému prostředí se autor věnuje v dalším díle.

Podle mě nejlepší Verneovka. Pozor lehce se dotýká knihy Dvacet tisíc mil pod mořem

Pět neděl v balóně je nejslabší kniha, kterou jsem od Verna četl. Souhlasím s Aevou, že Tajuplný ostrov je úžasný.

Jedná se o část příručky(tu část o boji muže proti muži vynechali :-) britské elitní jednotky SAS. Při čtení si uvědomíte, že člověk dnešní "vyspělé civilizace" by težko v divoké přírodě přežil, nemusel by ani ztrozkotat v poušti. Posuďte, dokážete rozdělat oheň bez sirek(někdo má problémy i se sirkami)? Na tož v dešti. Postavit přístřeší, ulovit holýma rukama, lukem či oštěpěm kance, vykuchat ho a připravit z něj jídlo? Pravděpodobně znalosti z knihy nikdy nepoužijete, přinejmenším vám to přeji. Přesto je to čtení zajímavé a ještě zajímavější je praktické cvičení, člověk se docela vyblbne. Nejhodnotnější a asi nejpotřebnější bude část první pomoci, návodu, jak se chovat při živelně katastrofě. Případně i při jaderném výbuchu(pro další postup doporučuji přečíst Malevil :-)

Divadelní hry obecně nejsou příliš čtivé. Težko můžou zaujmout stejně jako na prknech, které znamenají svět. Nicméně Maryša je silný tragický příběh lásky, které není přáno, sňatku z rozumu a vzdoru. Při čtení může být překážka i nařečná forma jazyka: "Já budó za tvó ženó chodit" Ale v replikách je síla, považte:"Maryšo? Proč seš na mě taková zlá? Copak nemože bét u nás jináč? Já všechno pro tebe udělám, jen abys byla ščastná. Podívé se na mě podívé se na sebe. Na hromech líháme na hromech vstáváme ... musí to bét Maryšo?" Jedná se o další knihu, které asi ublížíla povinná četba.

Jakkoliv se mi zdá většina hororů pokleslých, tento musím pochválit. Knihu jsem četl již před několika lety, ale jestli si dobře pamatuji, tak čítá přes třista stran popisujících jediný den. Je hodně psychologická. Přeci jen, co se dá napsat v tomto rozsahu o ženě připoutané u postele? Tím ji ale nechci nijak shodit, nic ji to totiž na čtivosti neubírá, právě naopak.

Je to moje první kniha, kterou jsem od Merleho četl. Plný očekávání jsem si půjčil jeho další knihy. Nejprve jsem byl zklamaný, protože jeho každá kniha je úplně jiná, nicméně každá jinak dobrá. Jeho vidina toho, že se lidská společnost, když úplně nezahubí, tak alespoň zničí svoje technické výdobytky a především svoje znalosti, není nereálná. A právě proto děsivá. Vrátit se do středověku s pistolí a několika náboji, pak se učit střílet z luku a vymýšlet jak vyrobit náboje. Hrdinové knihy se rozmýšlí, jetli vůbec zbraně použít, vyvíjet a učit se s nimi zacházet. Rádi by žili v míru, ale kdo chceš mír, připravuj válku. Poté, co se jejich zásob snaží zmocnit jiní, je rozhodnuto. Vypíchl jsem jen několik detailů, kniha není tak banální, zamýšlí se nad problémem osudem lidstva po třetí světové válce komplexně.

Jak už komentoval newman, z knihy jde mráz po zádech. Předvším z toho, že pověstný německý pořádek a pečlivost ("Hier herrscht Ordnung!") se týkají i masového vyvražďování miliónů lidí. Langovi to nepřipadá nemorální, bere to jako svůj úkol, který musí splnit. Vraždit lidi jako na běžícím pásu je pro něj stejný úkol, jako zúrodnit bažiny. Když vymyslí, jak zrychlit likvidaci lidí, má z toho radost, jako asi vy, když v práci vymyslíte nějaký jiný zlepšovák (například pro úsporu nákladů). Obzvláště drsná pasáž je, když vymýšlí, jak naložit s tukem spalovaných lidí v jámě, aby oheň nehasil, ale aby hoření pomáhal, prostě aby ho bylo tak akorát. Je to pro ně práce, na kterou jsou hrdí, a nepřijde jim nijak nenormální.

Romatický příběh v pravém slova smyslu. My ji četli na čundru po Zakarpatské Ukrajině, takže kniha dostala další rozměr. Přeci jenom, číst ji před spaním ve stanu na místě, kde Šuhaj žil, spal či zabil... Kniha ve vás zanechá otisk zbojnictví, hor, první republiky...