Historické romány mám moc ráda, hlavně když se zabývají českou minulostí,je to pro mě to pravé. Doporučuji!!! Hlavně příběh Richenzy nebo-li Elišky Rejčky mě nadchl natolik, že jsem začala pátrat po další literatuře spojené s touto ženou:)

Sophii Kinsella asi měla pocit, že když se to povedlo prvně, musí zákonitě i podruhé. Chyba lávky, řekla bych. Opakující téma, bez náboje a nápadu. Jako kdybych díky dvou slovům věděla, jak bude znít celé složité souvětí.

První kniha, kterou jsem od spisovatelky četla, dobrý námět, který je pro mnoho žen aktuální. Pobavila jsem se a to je jeden z důvodů, proč číst...

Jedna ze slabších knih autorky. Už od přečtení obálky, člověk ví co a jak, ale když člověk chce číst a neví zrovna co, tak proč ne...

Téma knihy sice může někoho zarazit, znechutit, ale vydržte. Knížka je dobrá, líbila se mi. Sice si nejsem jistá, jestli bych po ní sáhla znovu, ale nelituji ztráveného času nad jejími stránkami.

Tato knížka se mi osobně líbila nejvíce, od srdce jsem se při ní zasmála a věřte mi, že nejedenou. Doporučuji všem, kteří si chtějí odpočinout od těžšího čtiva:)

Pohodové čtení na dovolené nebo na klidné večery. Člověk se zasměje a dozajista si zvedne náladu!

Kamarádka se mi směje, jak mohu číst tak depresivní knížky, ale tato kniha pro mě takovou není, je krásná, i když špatně končí a člověk na ní musí ještě dlouho po dočtení myslet. A takové by knihy měly být, reálné, pravdivé, měly by se zavrtávat hluboko pod kůži.

Já osobně se musím přiznat, že jsem knihu Rok kohouta nedočetla, nudila mě. Ale z této knihy jsem byla unešená, a nejen proto, že kniha je pí. Boučkové prvotinou. Geny se nezapřou:)Měla jsem jí půjčenou a po dočtení jsem knihu okamžitě objednávala a koupila. Jsem hrdým majitelem:)

Příběhy jsou milé, dětské, pohádkové, ale bohužel se nemohu zbavit dojmu, že kniha byla napsána jen pro větší zisk...