Edward opustí Bellu, ta se zmítá v křečích a naučí se jezdit na motorce. Tolik obsah 25O stran, které jsem byl schopen přečíst. "Spisovatelčina" slovní zásoba na úrovni studentek učňáku, tupé dialogy a neschopnost napsat byť jediný odstavec normálně (=minimálně literárně průměrně), abych nemusel co chvíli kroutit hlavou, mi nedovolily v četbě pokračovat. Bella je nesympatická, skoro pokaždé někomu lže, má díry v hrudníku či knedle v krku, není schopna se rozumně vyjádřit a v každé volné chvíli myslí s mokrými kalhotkami na nepřítomného Edwarda. Tohle vážně není postava, jíž bych chtěl fandit a s níž bych soucítil. Když se Stmívání objevilo v 1O nejlepších knihách na ČT1, chtěl jsem emigrovat, a zároveň mi bylo líto slečinek, které tuto sérii považují za svou srdeční záležitost, místo aby sáhly po skutečně dobré knize. Ve zkratce: Tohle bylo to nejhorší, co jsem kdy četl.

Už už jsem chtěl knihu odsoudit za nabubřelou školní práci, která z diplomky notně narostla a nese nešvary - totiž velké množství přesných citací a odkazů - které ztěžují četbu. A mnohdy až urputná snaha hledat něco v "ničem". Ale pak přišlo posledních 6O stran, jež sou naprosto okouzlující, a kvůli nim stojí zato si knihu přečíst.

Asi chyba u mě, ale už na 5. straně sem se nechytal. Divnej jazyk nebo divnej překlad

Po krátké úvodní expozici se rozjede dramatický hurikán, který trvá skoro až do konce knihy, kde už pak trochu dochází dech. Autor vyniká v popisu scén a gradování děje, ale občas mu drhnou dialogy, jímž se snaží částečně vyhýbat. Každá kapitola je uvedena citací a každá postava je nostielem desítek dalších citací, což ve mně budí dojem, že autor právě ukončil školu a musí se pochlubit, kolik toho má načteno. Sice to do kontextu sedne, ale bylo jich moc. Poselství má však závažné a vybídne k zamyšlení...

Epické

Je to předvídatelné a lehce podbízivé, ale ten konec zasáhne naprosto přesvědčivě.

Chudák autorka nestačí zpočátku plakat, že neví, jak Vláčila pojmout. Následují kraťoučké kapitoly odkazující dělením k Marketě Lazarové, v nichž se zase nedokáže odpoutat od postavy Vláčila-génia a mít nadhled. Informační hodnota je klesající s každou poloprázdnou stránkou a napomáhající citací - ať už hlavního subjektu zájmu či jeho blízkých. Velmi povrchní a fanouškovsky naivní.

Náročnější čtivo, které se nehodí pro prázdninovou vegetaci a svým rozsahem vyžaduje delší přípravu. Kniha vyniká jazykovou obratností a úvahovými či filozofickými myšlenkami a věřím, že v mnohém se později nechal Milan Kundera inspirovat. Rozhodně to stojí za zkoušku.

Tohle se nedá hodnotit, každopádně socialistická učebnice s odpudivými kazetovými nahrávkami, blek. Když to srovnám s anglickými učebnicemi........