Tohle by měla být základní povinná literatura na všech ekonomických středních a vysokých školách. Žádné grafy, IS-LM nefunkční křivky a ekonometrie, ale pochopení fundamentálních vztahů, podle nichž ekonomika funguje, by mělo být základem. Teprve pak by po světě chodili skuteční odborníci a nemuseli bychom denně číst a poslouchat ekonomické nesmysly od politiků i novinářů.

Krimi bestseller bez napětí. Inu, i taková je dnešní doba.

Ubrečená a ublíženecká výpověď manžela, jehož žena je samostatnější než by mu vyhovovalo. Kupte si psa. Nevidím jediný důvod, proč o těchto věcech psát knihy a obtěžovat čtenáře. Od toho jsou deníčky. Vtipný je střet cynické racionality a babského bylinkářství, ale absence byť náznaku příběhu a ťukání na papír vše, co autora napadne bez logické provázanosti, je umělecky naprosto nepřijatelné. Víc než polovinu knihy jsem nebyl schopný přečíst; otřes.

Prý fraška a humor...Kniha má dva zásadní nedostatky: není zhola vtipná a z každé věty je cítit urputná snaha vtipný být. Příšerné čtení, které ani po 50 stranách nikam nevede a občas vzbuzuje pocit, že snad na sebe ani odstavce logicky nenavazují. Prachettův krátký úvod je z toho nejzajímavější.

Průřezová kniha povídkovou tvorbou, tématicky různorodá, přesto v naprosto drtivé většině odzbrojující. Rozsahem převážně krátké, avšak o to údernější útvary vždy završeny dokonalou pointou. Děje na pomezí reality a fantasie, tu a tam dohnáno do absurdnosti, která má svoje opodstatnění. Lepší povídky jsem asi nečetl...

Několik zajmavých a užitečných rad (paradigmat), jak vystavět scénář, aby vůbec od základu fungoval. Dokud se Field drží obecného popisu, je vše v pořádku, s jeho osobními názory (otevřené konce jsou 50 let přežité; film by měl dopadnout šťastně...) jsem mnohdy souhlasit nemohl. Ukázka jeho scénáře je dobrým důkazem, proč je jednodušší o něčem psát (ať už na vědecké úrovni) a učit to, než doopravdy realizovat :-)

Autobiografie, politická agitka, učebnice dějepisu, úvahová kniha....

Úděsný množství odboček a úskoků plus divná větná skladba (nebo překlad) mě ztratily celkem rychle a neviděl jsem smysl v pokračování četby.

Z (celkem klišovitého) popisu života jedné prostitutky se vyklube menší sága několika rodin s propletenými vztahy. Ač se to zprvu nezdá, ten závěr přináší skutečně těžkou katarzi.

Píše-li biografii umělce někdo jiný, je tu problém, nakolik jsou veškeré ty detaily důvěryhodné. Jenže ono je to úplně jedno, když se to tak úžasně čte...