Pan Černý má neskutečný přehled nejen o hudbě obecně, ale také o vývoji českého folku a potažmo bigbítu. Zná obrovské množství lidí, kteří stáli za událostmi v průběhu let u nás. Kdo zná jeho antidiskotéky, poslechové pořady apod. zde najde spoustu zajímavých informací i z jeho rodinného života (viz rozvod se svou první ženou Martinou). Rozhodně doporučuji.

Perfektní a náročná četba, konec je opravdu velmi výstižný a přesný. Člověk to tak nějak ví, ale neumí vyslovit, naprosto jsem se ztotožňoval s názory Tomáše Sedláčka.
Kniha má několik kapitol, které nás provázejí od úsvitu věků po současnost a cestou hledá a naráží na souvislosti dobra a zla. Je možné zlo zcela vymýtit? A pomůže nám to vůbec?

Jen doplním, že to není pouze pro ty, co zajímá architektura. Je to opravdu skvěle napsaná kniha, odehrávající se v čase od první republiky po konec minulého století. Jak je možné, že tohle nenapsal Čech? Opravdu skvělé čtení, doporučuju.

Skvělé zakončení série, po Nočním klubu to nejlepší, co jsem četl. Naprostá bomba.

Kniha plná zážitků a receptů od opravdového labužníka, člověka, který měl svůj vlastní sloupek v časopise Vogue. Jeho nadšení pro dobré jídlo přenáší na čtenáře takovým způsobem, že má člověk chuť si hned podle něj to skvělé jídlo uvařit. Spousta vtipných postřehů a zkušeností jsou tím správným kořením při čtení.

Dobře napsaná kniha pro náctileté, velmi čtivá s občasnými logickými skoky nebo chybami. Nic jí to ale neubírá na přitažlivosti, rozhodně doporučuju!

Mně tedy připadalo, že tento díl byl o velký kus slabší, než jednička. Spousta věcí tam bylo nedomyšlených, do očí bijící chyby a nereálné situace. mají za následek, že kolem poloviny jsem měl chuť knihu odložit. Naštěstí jsem tak neučinil, konec už je zase psaný stylem velmi podobným jako byl v jedničce. Uvidíme, co přinese završení trilogie :-)

Bohužel, pro mě velmi průměrný příběh se slabou atmosférou. Snažil jsem se stále začíst, ale větné konstrukce mi stále bránily. Ke konci dostal příběh trochu spád, ale pořád to bylo velmi jednoduché až přímé. Těšil jsem se hodně, možná až moc.

Každý z nás má nějakou malou, tajnou úchylku. Tahle devátenáctiletá slečna má to "štěstí", že je má snad všechny dohromady. Nebojí se popisovat i ty nejodvážnější myšlenky, které se jí honí hlavou, spoustu z nich rovnou provede komukoliv, kdo je zrovna poblíž. Některé pasáže jsou už trochu za hranou, ale jako celek se kniha čte poměrně dobře.

Velmi čtivá kniha o tom, jak iracionálně se lidé běžně chovají. Na rozdíl od předpokladů klasické ekonomie, kdy se každý z nás chová maximálně racionálně, je zřejmé, že existuje velmi mnoho oblastí, kdy se člověk dostává pod tlak okolí a mění své chování v (ne)prospěch, nejen svůj.