21
![]() |
|
![]() |
Michel Houellebecq![]() ![]() Kultovní francouzský román z roku 1994, který Francouze rozdělil na Houellebecqovy bezvýhradné příznivce a zuřivé odpůrce. Hlavní hrdina, třicetiletý střední kádr, odborník na informatiku, se suchou ironií líčí v první osobě svůj banální život bez ambic, bez přátel a bez lásky. Zatímco kolem něho kolegové bojují o zvýšení platu a snaží se urvat co nejvíc rozkoší, protagonista upadá do depresí. Jeho „citová výchova“ směřuje k otupělosti a znechucení, kde jistě ví jen jediné: že existuje cesta, kterou je třeba urazit. |

Elementární částice (89%), Mapa a území (96%), Možnost ostrova (83%), Platforma (78%), Podvolení (91%)

sháním tuto knihu
Žádná nabídka k prodeji. Chcete knihu prodat? Přidejte novou nabídku!
Sháníte tu to knihu? Chcete ji prodat? Zaregistrujte se a vložte svůj inzerát!

cuketka (95%)

mělo to na mně účinky jako Fight club, all time vaforite. Houllebecq dokáže vždy zvednout náladu ;) (nejsme tu sami)
cuketka (95%)

btw je k tomu i film, který já osobně na rodzíl od fight clubu doporučuji spíše vynechat...
Lorri (65%)

Styl, kterým Houellebecq podává své názory se mi příliš nezamlouval. Vyvolávala ve mně spíš stavy nechutě. Konečný dojem: kniha o člověku, který na základě naprostých banalit zatracuje svůj život. Ačkoli hlavní postava postrádá dost věcí ve svém životě, zaměřuje se především na TU JEDNU...
janha (90%)

Jednoduchý příběh protkaný více či méně kontroverzními sociologizujícími úvahami o společnosti, sexu, úspěchu. Pojivem je sarkasmus kombinovaný s pesimismem. „Věcné", velmi čtivé, výstižné... O depresích, hořkosti, ztrátě smyslu, bolestech a rezignaci v době hyperkonzumní společnosti (viz Gilles Lipovetsky a jeho eseje nazvané Paradoxní štěstí; stojí za přečtení nebo aspoň prolistování, kupodivu Lipovetského kniha nevyznívá tak kriticky, jak bych očekával).
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.