Pan Kaplan má stále třídu rád

Dporučuji všem. Už dlouho sem se tak nepobavil...

Výborná, ale nedařilo se mi ji číst na jeden zátah. Už toho slovíčkaření bylo dost. Klobouk dolů před panem překladatelem Přidalem.

A to já si nemůžu pomoct, ale mně to celé přijde jako jeden velký předvídatelný vtip. Každé slovo, každá variace, každý omyl - vše se dá předpokládat, všechno už tu někdy bylo a setkal se s tím každý. Možná je to ovšem chyba právě překladu.

Konečně přicházím do věku, kdy začínám číst povinnou četbu ze školy :). Před panem překladatelem smekám, ale..je to dlouhé, dlouhé, dlouhé.. Opravdu doporučuji něčím proložit, bo věčný smích Nathana P. Nathana, ruměnec slečny Mitnickové a pleskání do tváří pana Pinského, se občas zajídá.
Ovšem..jinak je to špíčková kniha! Kou kej :).

Pan Kaplan má stále třídu rád - já, ač nejsem milovnicí humoristické literatury, má ráda třídu pana Parkhilla taky. Skvělá kniha, na některé hlášky se nedá zapomenout ("Jaxemá tvůj prátr?") a nečekaně dojemný konec. Všem, kdo ještě nečetli, vřele doporučuju

Nevím, tento druh humoru mně zase až tak neoslovil.

Poslouchala jsem jako dramatizaci, kde pana Kaplana ztvárnil Miroslav Donutil. Musím říct, že se mi to opravdu líbilo.

V malých dávkách je tato kniha super, ale pokud to čtete celé, je to pořád na jedno brdo - prostě jen srandovní komolení jazyka. Je to vtipné, ale po padesáti stránkách už toho máte docela dost a ani se nezasmějete. Děj veškerý žádný.