Pěna dní

Příběh o lásce, odehrávající se ve snovém světě, kde lze ulovit úhoře z vodovodního potrubí na ananasovou zubní pastu a kde je velmi závažnou chorobou leknín rostoucí v plíci. Práce je klišé bez valného smyslu (pobíhat v podzemí, kde roste zlato, a být ve správný čas na správném místě, protože zloději jsou dochvilní), hrdinové knihy pracují jen zkrajní nouze. Vian si dobírá studenty oblíbeného Jean Paula Sartra (Jean Sol Partr; Nevolnost -> Paradox zvracení). Život je zábava a jazz(přístroj pianocteil vyrábí dle melodie lahodné nápoje). Literární kritici tvrdí, že touto knihou přestává být smrt ve Vianově podání drobnou komickou událostí(zrovna to se mi na něm líbí) . Prý je to jeho poslední juvenilie a začátek dospělosti (láska už není prchavá, ale osudová)

Nadherna kniha, plna metafor.

Taky se mi moc líbila... Vcelku mám pro Viana slabost... :))

Myslím, že někdo, kdo umí psát tak krásně, by neměl psát tak hrozné věci :o) takže "jen" 95 %

Právě pro tuhle knihu stojí za to číst - hlavně Viana;). Ta deprese po jejím přečtení bylo to nejlepší, co mě v literárním světě potkalo.

Výborně napsané, s překvapující fantazií. Ale zdaleka nejlepší byly ty absurdní prvky, u kterých se mi vybavil Kafka. Vian ale nabízí bohatější děj i barvitější podívanou.

Trochu šok, celé to pro mne byla jedna velká "fantasmagorie"..Knihu jsem si půjčila dle recenzí zde, ale bohužel to není vůbec můj šálek čaje. Sice jsem ji dočetla do konce, ale vím, že se k ní nikdy nevrátím, příběh mě vůbec neuchvátil. Ale musím uznat, že jazykově je zpracovaná výborně..