Podruhý bych nečetla a ani to neplánuju hoooodně dlouho do budoucna... Ten konec jsem nečekala

Oba jsem přečetla dva roky před tím, než jsme je dostali ve škole jako povinné. Nejsou špatné, ale podruhý bych je asi nečetla.

Četla jsem od něj Výchovu, Román pro ženy a Báječný leta. Vždycky, když jsem se na nějakou vrhla, tak jsem se optimisticky přesvědčovala, že to bude dobré, že to bude lepší než minule, ale teď už bude... Nebylo...

Remarquovy knížky mám opravdu ráda, ale když se jich přečtete víc najednou, tak vám splynou. Četla jsem od něj 5 knížek, ale jediný dvě, co si pamatuju, je Na Západní frontě klid a Jiskru života. Asi zase nad některou sednu a zamáčknu pár slz, až umře nějaký můj oblíbenec.

Poe je jeden z mála spisovatelů, který mě nutí podívat se před spaním pod postel, do skříně, za závěs a když ho čtu, tak mám permanetní husinu. Jeho příběhy jsou spíše zaměřené na psychiku, nejsou tam žádný tuny krve ani amputované končetiny. Ale i tak jeho horrory mám radši než třeba Kingovy. Některý jsou sice krvavý drasťárny (Vraždy v ulici Morgue), ale jak popisuje emoce...