Tolik moudrosti, lásky, čistoty a dojemnosti v tak útlé knížečce! Dávám 100%.

Kniha, která se pro mě nikdy nemůže stát srdeční záležitostí, knihou, ke které bych se znovu a znovu vracela. Je nesmírně depresivní . Nad Sophiinou volbou, dát do rukou esesáka svou holčičku nebo chlapečka, se mi po dlouhé týdny(jako mámě od dětí) zvedal žaludek a hnaly se mi nezadržitelně slzy do očí. Brrrrrr. Takže nemohu dát 100, ale jen 99%.

přidávám se - skvělá kniha! Mrkněte se i na film- také zdařilý.

Jako dítě jsem Čarkovy básničky milovala a dodnes mi zůstaly v paměti...

Souhlasím s Lucy a dávám ještě míň. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se ani trochu nenudila.

Je to knížka, na kterou se nezapomíná. Přečtete ji a zůstane ve vás napořád.

Přišlo mně, jako kdyby Fulghum psal podle příručky " Jak napsat postmoderní román" a protože je velmi dobrý spisovatel , tak se mu to chvílemi i výborně dařilo( bezvadné postřehy a komentáře z Kréty),ale jinak - vykalkulované psaní na efekt. Takové překombinované.

Je zajímavé, že tato Saroyanova knížečka není v žádné zemi tak oblíbená jako u nás . Asi Češi umí lépe číst mezi řádky než kdekoli jinde ve světě a mnohem lépe rozumějí metaforám a jemným náznakům...
Saroyan vychrlil spoustu knížeček, u mnohých z nich ve mně zůstala pachuť, že autor zoufale potřebuje něco napsat , aby zaplnil věčně děravou kapsu(viz. Tati, tobě přeskočilo a životopis). Jedno je ale jisté, že Saroyan má talent od boha a metafora v Tracyho tygru se mu vážně hodně povedla. Já při čtení ale blahem nevzdychala a ani se tento příběh nestane mou srdeční záležitostí, takže - 90%.

Tato kniha je skutečně mistrovsky napsaná. Doporučuji.