Jednoduchý příběh protkaný více či méně kontroverzními sociologizujícími úvahami o společnosti, sexu, úspěchu. Pojivem je sarkasmus kombinovaný s pesimismem. „Věcné", velmi čtivé, výstižné... O depresích, hořkosti, ztrátě smyslu, bolestech a rezignaci v době hyperkonzumní společnosti (viz Gilles Lipovetsky a jeho eseje nazvané Paradoxní štěstí; stojí za přečtení nebo aspoň prolistování, kupodivu Lipovetského kniha nevyznívá tak kriticky, jak bych očekával).