Klasický horor z uzavřeného prostředí několika osob, připomíná mi Psycho od Hitchcocka.

Tak nějak mě to chytlo o hodně víc než Svědkyně ohně. Přečtené na jeden zátah, dobrá hlavně první polovina, rozuzlení a konec sice trochu pokulhává, ale sloh jsem tentokrát neřešila :)

Je to spíš pohádka.

Vadilo mi, že jsem ve třetině knihy věděla, kdo je vrah, pak už jsem jen čekala, kdy ho konečně Hole dostane. Spasitel byl lepší. Ale možná proto, že jsem přečetla všechny předchozí detektivky s Holem a znám jejich schéma, tak jsem vraha odhalila. Kdybych četla Sněhuláka jako prvního, asi by mě nadchl.

Fandila jsem vrahovi, to se mi nestává :)

Hezké vyprávění a děsivé asi jako Harry Potter...díky retrospektivě od začátku víme, že všechny děti se dožijí dospělosti a napětí tak mizí...a těch posledních 200 stran, kde jsou již dospělí a kde se konečně něco děje, je zase pokaženo tím, že se zase dozvíme, co je vlastně To - a přerod klauna v toto cosi včetně existence želvy je velice podivné zakončení a opět to není žádné psycho.

Zklamání. Slabý sloh - souhlasím s některými komentáři u Hypnotizéra a nevím, jestli je to originálem nebo překladem. Ani detektivní zápletka není bůhvíjaká, vraha lze odhalit brzy, koneckonců žádný jiný adept na vraha se v knize nevyskytuje.

Psát o malém městečku a rozehrát jednání v typologii mnoha postav - to jde Kingovi dobře (stejně jako třeba v Prokletí Salemu a Nezbytných věcech). Ale Nezbytné věci jsou lepší, i když moje migrény mi Junior víc než připomínal :)

V této knize jsem listovala tak často, až se rozpadla. Nejlepší z Greyovek, které jsem četla.

Před lety patřila tato kniha k mým nejoblíbenějším.