Nemůžu si pomoct, ale půlka tohodle bylo jen opakování určité variace myšlenek.

Přečteno bez přestávky. A nevím, čím to bylo, příběh není tak poutavý a postavy ne nijak obrovsky přesvědčivé, ale strašně mě to pohltilo a dostalo, a i na podruhé to mělo spád a asi přesně to, co já od knihy do jisté míry očekávám. K mému zklamání, ostatní knihy autora mě už příliš nezaujaly.

Nejlepší Kerouac, možná proto, že to nebylo na cestách a nebylo to očekávané. Můžu číst stále dokola a pořád to bude mít ten nádech deštivé noci v Berkeley, toho jazzu, litrů alkoholu a prokouřených cigaret.