Nemůžu panu sergantovi upřít jednu věc: Rozvleklost. To je bohužel v Tolkienově povaze, ale myšlenka tam je.

Je pravda, že Tolkien je opravdu zdlouhavý, nicméně dokáže být i velmi zajímavý-je to něco jako Jules Verne, ale ten je v tomhle ohledu mnohem horší. Rozhodně je úžasné, jak má svůj svět do podrobna rozpracovaný.

Tak tuhle knihu zbožňuju snad mnohem víc, než Harryho Pottera. Pistolník Roland mě uchvátil-téměř jako nějaký slavný zpěvák nebo sportovec uchvátí mladou ženu. Této postavě patří můj neskrývaný obdiv, stejně tak jako Stephenovi Kingovi, za to, že dokázal napsat tak skvělou sedmičku. Možná se zdá, že je kniha z počátku nesrozumitelná, ale právě proto musíte vydržet u celé sedmičky, abyste se (možná) dozvěděli odpověď na své otázky. Já sám jsem teprve u 4. dílu a ještě toho spoustu nevím.

Ano, souhlasím, že to je nejlepší díl z celé sedmičky. Pro mě se stal téměř drogou-nemohl jsem ho téměř od sebe odtrhnout a celou tu dobu jsem se bál, že ho dočtu moc rychle-bohužel se tak stalo. Tento díl je velice svižný.

Díl u kterého jsem se dokázal i velice pobavit a to i po jeho druhém přečtení. Po jeho dočtení jsem s napětím očekával díl 5., Rowlingová pro udržení pozornosti opravdu nemohla udělat nic lepšího, než nechat navrátit Voldemorta "silnějšího a děsivějšího, než kdy dřív".

Nikdy bych nečekal takové zvraty-Brumbál, o ktzerého jsem se jako dítě tolik opíral a který byl má modla (stejně jako Harryho) ve mě zanechal pochybnosti i po přečtení celé knihy, bylo to nad mé očekávání a J.K. Rowlingová mě příjemně překvapila. 100%.

Tenhle díl bych uznal jako 99%-to znamená nejhorší. Líbil se mi, ale ve srovnání s ostatními díly tomu chyběl jakýsi náboj-každopádně pohled na obálku knihy my přivodí-ostatně jako každý díl-nostalgii, ne nepříjemnou.

Já jsem se k Harrymu dostal docela zvláštní cestou-když jsem byl ve II. nebo III. třídě, nám ho předčítala suplující učitelka. No a já jsem nutně potřeboval vědět, kdo že to buší na ty dveře té chatrče na útesu....:)