knihi.cz
...založte si svůj deník teď!
knihy autoři čtenáři diskuze
15
hodnoceno 1

Obálka knihy Muzikantská Liduška

Vítězslav Hálek

kategorie beletrie
přidáno přidáno: 29.07.2008

Příběh Lidušky, dcery statkáře, je vcelku prostý. Její láska k Toníkovi, muzikantovi, nemůže nalézt naplnění z důvodů jiného společenského postavení, a tak je Liduška rodiči slíbena jinému statkáři - Krejzovi, který je svým postavením hoden zájmu dcery vysoce postaveného občana. Onen konflikt skutečné lásky s její „obchodní sestrou“ vyvrcholí v den svatebního obřadu, v průběhu kterého Liduška nejdříve před Bohem odmítne svého nastávajícího Krejzu, následně ztratí milovaného Toníka, který odejde na vojnu v domnění, že Lidušku nakonec neustálý nátlak rodičů zlomil, a nakonec přijde o rozum, jenž se jí jen v malé míře vrací, zaslechne-li Liduška tóny hudby, která jí připomíná Toníkovo houslové mistrovství.
Kde koupit knihu Muzikantská Liduška?


zapln-lightdalší knihy autora Vítězslav Hálek
zapln-lightantikvariát
Žádná nabídka k prodeji. Chcete knihu prodat? Přidejte novou nabídku!
Sháníte tento titul? Vložte novou poptávku!
Sháníte tu to knihu? Chcete ji prodat? Zaregistrujte se a vložte svůj inzerát!
zapln-lightkomentáře a hodnocení knihy Muzikantská Liduška
fauxthum (70%)
přidáno přidáno: 10.05.2010 - 22:02
Hálkova kratší próza s romantickým nádechem vypráví příběh milostného trojúhelníku prostých lidí (Liduška, čiperný muzikant Toník a zákeřný a egoistický Krejza), jejíž tragédie spočívá v tom, že se nedokázali pořádně domluvit. V textu je explicitně vysloveno, že Toníkova a Liduščina komunikace založená především na očním kontaktu, se ukázala v zásadním okamžiku jako zcela nedostačující z hlediska Toníkova pochopení Liduščiných duševních pochodů - není se ostatně čemu divit, neboť "eye-contact", jenž tvoří spolu s jinotajným referenčním rámcem zpěvu sedmihláska pod bezem hlavní komunikační rovinu mladých vesnických milenců, je obvykle spojován především s první fází flirtování, těžko tedy může někomu vystačit až "do svatby" bez dalších trvalých následků.

Nerad bych ale text interpretoval ze strany tohoto "morálního ponaučení" - text je zajímavý především z hlediska módu narace: zatímco zpočátku nás vypravěč uvádí přímo do meritu dění a od vypráví lineárně celý tragický příběh nepochopené lásky klasickým způsobem "vševědoucího tvůrce", v závěru se nejenže sám stává jednou z postav, ale navíc se stává postavou, která se prostřednictvím zestárlé bláznivé Lidušky celý příběh teprve dozvídá, přičemž je odkázán pouze na její značně zkreslenou interpretaci. Tím je čtenář nutně značně znejistěn ohledně konzistence celého fikčního prostoru. Buď text obsahuje dva vypravěče, kteří na sebe ovšem jaksi plynule navazují vydávajíce se za jednoho, nebo jde o přibližnou konstrukci jedné z postav příběhu, která je tímto zcizovacím efektem vydávána za samotný "hlas autora", který ve skutečnosti zůstává zcela skryt. Text z první poloviny devatenáctého století tedy překvapuje svou moderností po stránce narativu. Překvapivá hra se čtenářem je vedena i v rovině stylu - nevinně se tvářící romantický text tragické lásky se spolu se vstupem vypravěče do fikčního světa jakožto jeho postavy mění na jakousi "případovou studii" bláznivé Lidušky - nezávislý vypravěč se mění v klinického psychologa (což není v textu explicitně řečeno, ale lze si domyslet), který pomocí rutinních postupů tahá z psychotické Lidušky (na základě hudebních motivů, na které muzikantská Liduška reaguje) její zasutý komplex a načrtává tedy v závěru určité "intro" do samotného příběhu, který by bylo lze po této psychologické konstrukci teprve retrospektivně odvyprávět.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2006-2020 | RSS: novinky, nové knihy, komentáře, diskuze, diskuzní fórum, citace, koupelnový nábytek