12
2 |
|
Zikmund Winter beletrie přidáno: 02.12.2006
V jediném románu Zikmunda Wintera je zachyceno povstání roku 1618, bitva na Bílé hoře roku 1620 a také poprava českých pánů na Staroměstském náměstí roku 1621. Hlavním hrdinou je skutečná postava českých dějin, rektor Univerzity Karlovy, Mistr Jan Kampanus, člověk přísný, čestný i laskavý, který se po smrti své ženy zcela oddá své práci. V zoufalství sleduje popravu českých pánů, a když se mu po příchodu jezuitů nezdaří uchránit Univerzitu Karlovu, zdrcen spáchá sebevraždu. |
další knihy autora Zikmund Winter
Dva dni na staroměstském domě radním, Kostlivec pod podlahou, Nezbedný bakalář, Panečnice (55%), Peklo (73%), Povídky, Rakovnické obrázky, Rozina sebranec, Vojačka
antikvariát
velmi dobrý stav ,rok 1956
Sháníte tento titul? Vložte novou poptávku!
Sháníte tu to knihu? Chcete ji prodat? Zaregistrujte se a vložte svůj inzerát!
komentáře a hodnocení knihy Mistr Kampanus
Stela (87%)
přidáno: 07.06.2008 - 14:19
Ačkoliv nemám ráda historické knihy, Mistr Kampanus se mi líbil. Nejvíc mě "chytla" první část a pak konec. Prostředek, kde jsou líčeny politické události, jsem sice přetrpěla, a proto nedávám tolik procent, kolik bych dala, kdyby tam tolik politiky nebylo. Jinak bych dala 100%...
Perdido (50%)
přidáno: 04.09.2010 - 00:49
Bezesporu jde o monumentální historický epos. Ovšem historii lze podat buď živě, zajímavě, beletristicky (aniž by bylo vždy nutné sklouzávat k podbízivému "komercionalizujícímu" zjednodušení) anebo jako uboze plochou, bez fantazie černobílou rešerši, ze které tak zoufale trčí snaha poučovat a to, bohužel, nejen o smutných flíčcích na jinak sněhobílém ubruse historie té dokonalé, nevinné a vždy zbožňované země České. Působí až dojemně jistá naivita, se kterou se snaží Winter podat ohrmnou spoustu detailů toporným necháváním je "popisovat" různými postavami, které pak kupříkladu na cestě Prahou míjejí všechny možné (rozuměj dopodrobna vypsané) ulice a náměstí se všemi možnými (R. D. V.) krámky řemeslníků a domy všemožných (R. D. V.) měšťanů i obecného lidu, kteřížto jedincové jsou zde pak charakterizováni buďto jako hodní evangeliši a bratříci, popř. lidé s nimi sympatizující a jim v těžkých pobělohorských dobách pomáhající, nebo jako krutí katolíci, papeženci proradní, bijící své ženy a lakotně hromadící světské statky na úkor nebohých. Nic mezi. Láska k vlasti z románu kape jako med, až má čtenář pocit, že obracením stránek si samou láskou ulepí prsty a budou se naň nebezpečně slítat vosy. Rovněž - tak nějak suma sumárum - čtenář nemůže nepropadnout pocitu, že místo románu je mu předkládán pouze jakýsi paskvil, ve kterém se marně snaží spolupracovat kvaziliterární snaha s téměř obsesivní fascinací proprietami a koloritem doby konce 17. století - a s obsesí těmito detaily exhibovat. A tyto nejen, že nespolupracují, ba jsou i jedna ke druhé ve vztahu submisivně-dominantním, přičemž netřeba se obávat, že by z předchozího nebylo jasné, co je nahoře a co dole. Asi takhle - člověk se zpočátku tomu všemu stylu a slohu diví a protiví, ale postupně se začte a zjistí, že už zbývá jenom čirý a krásný čtenářský masochismus. A proto, jako čtenářskému cvičení, uděluji Mistru Kampanovi celých 50%. Pax tebiscum, zvonečku vodňanský.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.