Padesát odstínů šedi

Přiznám se, že mě tento žánr zajímal. Kniha je napsaná velmi čtivě, 100 stran se přečte jako nic. Sama jsem knihu přečetla za jeden víkend. Velmi zajímavá. :)

lehké,čtivé oddychové,ale vcelku o ničem

Z literárního hlediska je to spíš brak. Tak trochu červená knihovna o tom, kterak krásný, mladý a pekelně bohatý princ přicválal na bílém koni a projevil zájem o celkem obyčejnou a chudou skromnou dívku. Navíc autorka neoplývá zrovna košatým jazykem a mnoho scén je tu popisováno téměř totožnými výrazy. Jenomže - za a) zkuste popisovat erotické scény na šesti stech stránkách pokaždé jinak a za b) si uvědomte, že ten princ má i svoji stinnou stránku a ten jeho kůň není zase až tak bílý... Nakonec nemůžu hodnotit jinak než vysoko, protože ve finále má tahle knížka přesně to, co má mít - je plná napětí, čte se jedním dechem, vyvolává emoce a člověk se nemůže dočkat dalšího dílu...

Poháněna morbidní zvědavostí, jsem se rozhodla přečíst tento opus, minimálně proto, abych věděla, čím se momentálně mohutně opovrhuje. A má vnitřní bohyně po přečtení pláče (čtenáři vědí). Nemuselo by se jednat o takovou otravu (kniha nikterak nevybočuje z jiných tohoto žánru, a to ani díky pornografickému obsahu, koneckonců dnes je sex prakticky všude – vážně to někoho šokuje?), kdyby byla napsána lépe, a ne jako článek z webovek pro ženy. A také nebýt iritujících hlavních hrdinů. Ten chlap má snad všechno – od složitého dětství až po vrtulník. Jediné čím se liší od prince z Pohádkova, je jeho sbírka bičíků. Samozřejmě, že od románu pro ženy nikdo nečeká realitu, ale všechno má své meze. A hlavní hrdinka je sebepodceňující fňukna, jejíž inteligenci má očividně dokazovat fakt, že čte britské klasiky. To jako vážně? Možná, kdyby na tom autorka trochu zapracovala a zkrátila to (na co trilogie?) mohlo by se jednat o celkem slušnou oddechovku. Myslím, že vydavatelství mělo seknout bičíkem jí a nechat text doladit. Nebýt takového PR, tak celý náklad dávno leží na hřbitově zapomenutých knih.

Kniha se četla opravdu pěkně. Jen pokud se na ní podívám z nadhledu, tak mám pocit, že jsem zřejmě čekala něco víc. Možná je to tím, jak se o knize všude mluví. Nebo už jsem možná rozmazlená jinými, daleko lepšími knihami....mám pocit, že kdybych jí nepřečetla o moc bych se neochudila.

Twilight pro dospělé. Čekala jsem to tedy o dost zvrhlejší. Kniha mě zklamala.

Naprostý souhlas s Corou, má vnitřní bohyně po dobu čtení recenze souhlasně přikyvovala. Při čtení mi nejvíc bylo líto všech stromů, které musely padnout na fyzická vydání tohoto skvostu.

Bezesporu mezi Harlequiny, které čítávala babička by se našla hodnotnější literatura. Je to napsané čtivě, ale to je tak všechno. Příběh je nereálný dost plytký, Ana je trochu tele a nezachrání to ani barvité popisování sexuálních praktik.

Vzdala jsem to po dospění k momentu, kde je popsána ta smlouva. To mě fakt dostalo a odmítám to číst dál. Sice nemám nic proti lechtivému žánru, ale musí to mít hlavu a patu, tohle fakt nemá.

Po všech nadšených ohlasech od mých kamarádek, jsem se na tuhle knihu fakt těšila. Nicméně, stejně jako čtenářka Ilona, jsem od toho čekala víc. Ne, že bych knihu označovala za brak, prvních snad 200 stran jsem přelouskala jako nic, ale prostě mě to neuchvátilo tolik jako jiné. Ale i tak to byla příjemná knížka, protože je člověk v neustálém napětí, jak to nakonec dopadne a pro co se hrdinka rozhodne.

Na knihu jsem si přečetla spíše negativní názory, takže jsem do ní šla ze zvědavostí, ale i s tím, že to asi opravdu kravina bude... Od první stránky jsem příběh Anastasie a Christiana hltala a od knihy jsem se nemohla odpoutat, dokud jsem nedočetla poslední stránku třetího dílu. - Ale pokud bych měla být objektivní, tak musím plně souhlasit s názorem Goldiex.