|
1
 1 |
|
 |
Stěna srdce90%Roman Ludva beletrie přidáno: 24.02.2011Na začátku románu je obyčejná náklonnost spisovatele Patrika Honzla k nevšedním obrazům malíře Josefa Haly. Ten žil dlouhou dobu v cizině, kde se proslavil, a před pár lety se usadil v tichosti i s rodinou nedaleko malého města na česko-moravském pomezí. Spisovatelův prohlubující se zájem o malířovo dílo, v němž se odráží tradice gotického malířství, se prudce zvýší ve chvíli, kdy se Patriku Honzlovi dostane do ruky interview, které s Josefem Halou otiskl americký týdeník Time. V odpovědi na otázku, zda existuje něco jako tajemství obrazu, v něm malíř totiž uvádí, že před mnoha lety se v jedné publikaci o italské gotice dočetl o staré toskánské legendě. Podle ní tajemství obrazu reálně existuje — je zaznamenáno neviditelným inkoustem na gotickém obrazu ze 13. století, který je v majetku jednoho toskánského kláštera. Jedná se o portrét mnicha, který si čte v knize. Josef Hala v rozhovoru dále říká, že touha dostat se k portrétu čtoucího mnicha, a tedy i k formuli odhalující, jak namalovat obraz, který nestárne a stále poutá divákovu pozornost, nejspíš zásadně ovlivnila jeho rozhodnutí stát se malířem. Patrik Honzl zprvu považuje tohle malířovo povídání za pouhý romantický kolorit, kterým Josef Hala chtěl dát rozhovoru tajemný nádech. Později se však přistihne, že už není schopen dívat se na jeho plátna jinak než skrze toskánskou legendu o čtoucím mnichovi. S malířem se seznámí a požádá ho, zda by mu nepovyprávěl svůj životní příběh. Josef Hala souhlasí — ačkoli mu je brzy jasné, že spisovatele víc než jeho obrazy zajímá čtoucí mnich — a pozve ho na víkend do svého domu. Během malířova příběhu o cestě k uměleckému úspěchu — v němž gotický portrét čtoucího mnicha a formule, kterou podle legendy ukrývá, hrají ústřední roli — si Patrik Honzl zděšeně uvědomí, že se bezděky stal jeho součástí. Podezírá malíře, že mísí realitu s fikcí, a zjišťuje, že mezi nimi už není schopen rozlišovat. Ocitá se v bídě i úžasu takzvaného uměleckého světa. Dočká se kýžené formule, která odhaluje věčné tajemství obrazu — stejně jako se čtenář dočká překvapivého závěru, v němž spisovatel Patrik Honzl sehraje hlavní roli.  Kde koupit knihu Stěna srdce? |
další knihy autora Roman LudvaantikvariátŽádná nabídka k prodeji. Chcete knihu prodat? Přidejte novou nabídku!
Sháníte tento titul? Vložte novou poptávku!
Sháníte tu to knihu? Chcete ji prodat? Zaregistrujte se a vložte svůj inzerát!
komentáře a hodnocení knihy Stěna srdceAnnik (90%)
přidáno: 07.03.2011 - 09:05Velice čtivá knížka. Ač jsem nečetla (pouze viděla) Jméno růže, pořád se mi vtírá právě pro srovnání (snad jako vzor, až vysloveně "mustr") se Stěnou srdce. Jednak ten značně symbolický, takřka nesouvisející název - vztahuje se k myšlence románu v nejabstrahovanější podobě. A tím je vztah současnosti a minulosti, jejich provázanost, zdůraznění toho, co je vždy společné... Ve Jménu růže je to v konkretizované podobě vztah středověku a antiky, odhalování antických "tajemství" pro současného středověkého člověka. Ve Stěně srdce je to současnost 2. pol. 20. stol. a gotika. Navíc ta latina, kláštery, mnišské motivy... :) Dokonalý způsob jak navodit tajemnou atmosféru vhodnou pro odhalování největších tajemství světa, která navíc spočívají v těch nejjednodušších, základních lidských moudrostech.
Dál je ono základní téma ve Stěně srdce konkretizováno na "rodinné idyle", což se mi moc moc líbilo, vzhledem k provázanosti této idyly napříč uměními i samým životem. Kompozice, orámování malířova vyprávění v ich-formě dvěma scénami z rodinného života spisovatele v er-formě... Prostě velmi milé, velmi napínavé, velmi podnětné, velmi "příběhové" a moderní. Kdybych si nepřipadala jako hlupák, řeknu, že je to postmoderna jak vyšitá :D (jen kdyby někdo povolaný konečně pořádně definoval to slovo...)
Dál je ono základní téma ve Stěně srdce konkretizováno na "rodinné idyle", což se mi moc moc líbilo, vzhledem k provázanosti této idyly napříč uměními i samým životem. Kompozice, orámování malířova vyprávění v ich-formě dvěma scénami z rodinného života spisovatele v er-formě... Prostě velmi milé, velmi napínavé, velmi podnětné, velmi "příběhové" a moderní. Kdybych si nepřipadala jako hlupák, řeknu, že je to postmoderna jak vyšitá :D (jen kdyby někdo povolaný konečně pořádně definoval to slovo...)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.