Milión

95%

Marco Polo

příroda, cestování

přidáno: 05.09.2010

podobné

Milión je cestopis o putování Marca Pola po Asii, zejména ve službách
chána Kublaje. Jedná se o cestu z Persie do Střední Asie a dále do Číny. Podle jeho záměru to měla být příručka obchodního cestujícího, který bude putovat těmito končinami. Všechny kapitoly knihy jsou řízeny sedmi základními informacemi
pro obchodního cestujícího: vzdálenost mezi jednotlivými místy s případnými astronomickými údaji, etnografická sdělení o obyvatelích a jejich zvycích, informace o zásobách potravin pro lidi a zvířata na další etapu cesty, stav bezpečnosti
, místní výrobky s údaji o kvalitě, kvantitě a způsobu výroby
, možnost získat zboží a za jakou cenu, místní směnné prostředky a jejich poměr k evropským - nejlépe benátským platidlům. Mimo Marca obchodníka se však také v cestopise projevil Marco pozorovatel, který popisoval milovaného chána Kublaje, jeho život, zvyky na jeho dvoře, popis fauny a flory, zvyklosti různých národů včetně nejintimnějších oblastí života.
V cestopise se Marco plně ztotožnil s politikou Mongolů - Tatarů (byl ostatně jejich státním
zaměstnancem), jednak v oblasti politické (kdo není Tatar, je nižší druh člověka). Z tohoto pohledu také plyne jeho mlčení o Velké čínské zdi, kterou nemohl při svých cestách minout, mlčení o čínských sprašových jeskyních, pěstování čajovníku a rituálu pití čaje, o čínském písmu, charakteristickém oděvu čínských žen. Z toho plyne jediný závěr - Marco jako správný státní úředník prostě neviděl to, co je čínské.
Marco ale vidí přírodu, stavby, zvyky lidí v dalších krajích
, které procestoval, zejména se dlouze zastavuje v Indii, v Barmě vidí jejích zlaté pagody a zvonky, v Laosu jejich přírodní
poklady, v Tibetu modlářství, v Japonsku krásné
paláce a lov perel, na Indickém souostroví vidí mnoho vonných koření a látek, ale popisuje také Jávu s kanibaly, divochy v Cejlonu s množstvím drahokamů a Adamovým hrobem. Marco popsal i třeba Zanzibar s černochy a slonovinou, Madagaskar s nestvůrami. Nebyl ale jen v teplých krajích, procestoval i nehostinnou Sibiř a Arktický oceán, psal o psích spřeženích, ledních medvědech a jezdcích na sobech.
Na otázku, jak je možné, že cestoval více než 20 let po nebezpečných zemích a všechno přežil, resp. nikdy se nezmínil, že by mu někdo položil stéblo přes cestu, lze odpovědět větou
z jeho knihy: Podstatou Kublajovy politiky bylo, aby: "Mladá panna nesoucí na hlavě zlatý podnos mohla projít pokorně od východu na západ, od břehů Tichého oceánu až k pobřeží omývanému Středozemním mořem, aniž by byla kýmkoliv sebeméně obtěžována". Hezká myšlenka, historici ji nazývají "Pax Mongolica".

Zdroj: Petra Mishka, 28. 12. 2004