Okna s anděly

Jan Kameník

poezie, divadlo, drama

přidáno: 12.07.2009

Jan Kameník je pseudonymum české básnířky a prozaičky Ludmily Maceškové.

Generačně se Jan Kameník řadí ke skupině básníků, počátky jejichž tvorby spadají do let dvacátých a třicátých. Je to generace Seifertova a Nezvalova, generace zlatého věku české poezie. Z této generace se pak vyděluje výrazný proud spirituálně orientované literatury (Čep, Zahradníček, Reynek...), s nímž bývá Jan Kameník spojován nejčastěji. Základním rozdílem mezi tvorbou Jana Kameníka a tvorbou všech soudobých proudů je maximální míra Kameníkovy neangažovanosti, odtažitosti od světa a koncentrace výhradně na sféry umění a ducha.
Svou prvotinu "Okna s anděly" přináší Ludmila Macešková do nakladatelství Jos. R. Vilímka na podzim roku 1943. Její verše vznikaly v nejkrutějším období okupace, kdy se česká poezie všeobecně obrací k vlasti, jazyku a stává se útočištěm posledních národních hodnot. Nic z toho však v Kameníkově díle nenalezneme. Jeho verše nevycházejí z konkrétního času ani na něj neodkazují. Jeho obrat k duchovním hodnotám není povahy temporální a nezakládá se na krizi hodnot vnějších. Zdá se, jakoby Kameník válku vůbec nezaregistroval, respektive jeho poezie k ní v žádném svém plánu neodkazuje. V tomto aspektu má snad nejblíže k veršům Bohuslava Reynka, který, ač jeho inspirace vycházela z jiného motivického obzoru než Kameníkova, také nevěnuje válečným událostem ani stín své literární pozornosti.